Gustav Jaroš
Gustav Jaroš (8. května 1867 Rakovník – 17. března 1948 Praha) byl český novinář, esejista a spisovatel. Často publikoval pod pseudonymem Gamma.
Gustav Jaroš | |
---|---|
Narození | 8. května 1867 Rakovník |
Úmrtí | 17. března 1948 (ve věku 80 let) Praha |
Pseudonym | Gamma |
Povolání | novinář, esejista, spisovatel |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Roku 1890 absolvoval Právnickou fakultu UK, poté pracoval jako úředník na pražském magistrátu. V roce 1917 se nechal předčasně penzionovat, přesto stále publikoval a působil i jako vychovatel v ústavu pro osiřelé děti legionářů v Horním Krnsku. Později žil v Klášterci nad Orlicí.[1]
Své eseje a později divadelní a literární kritiky publikoval v Rakovnických novinách, Času i jinde. Sám byl ale také literárně činný, napsal např. knihy Publikáni a hříšníci, Brázda, Hlas a Vánoce nebo monografie Mikoláš Aleš a Rembrandt. Jaroš psal rovněž pohádky pro děti a kniha V domě dětství shrnuje jeho působení v legionářském sirotčinci. Má i zásluhu na zpopularizování Karafiátovy knihy Broučci, která byla původně vydána anonymně a až poté, co ji Gustav Jaroš našel v knihovně Jana Herbena a napsal o ní recenzi, se stala velmi oblíbenou a znovu vydávanou.[2][3]
Zemřel v Praze roku 1948 ve věku 80 let a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.
Reference
- Jaroš-Gamma, Gustav, 1867–1948 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-02-05]. Dostupné online.
- Gustav Jaroš – Gamma [online]. Správa pražských hřbitovů [cit. 0202-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-05.
- Národní album. Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899. Dostupné online. S. 340.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Jaroš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Jaroš
- Portrét v Národním albu
- SPH adoptované hroby, GUSTAV JAROŠ - GAMMA Archivováno 5. 2. 2020 na Wayback Machine