Mlžné hory

Mlžné hory samozřejmě nejsou jediné hory ve Středozemi, další jsou:

• Železné hory – Na východ od Šedých.
• Modré hory – Na sever a jich od Zálivu Luny a Šedých přístavů. Na západ od Mlžných. Také Ered Luin.
• Šedé hory – Na západ o Železných hor, na severovýchod od Mlžných. Také nazývány Ered Mithrin.
• Bílé hory – Na jih od Mlžných hor. Též Ered Nimrais.
• Popelavé hory – Také nazývány Ered Lithui. Severní hranice Mordoru.
• Hory stínu – Jižní a západní hranice Mordoru. Nazývány Ephel-Dúath.

V Mlžných horách pramení řeky:

• Na východní straně:
  • Kosatcová řeka – Patří mezi přítoky Anduiny. Kolem ní kdysi bydleli předchůdci hobitů a mezi nimi i Smeágol neboli Glum.
  • Stříberka – Pramení nad Rmutným dolem u Morie. Vlévá se do Anduiny.
  • Nimrodel – Vlévá se do Stříberky. Vztahuje se k ní příběh o Nimrodel a Amrothovi.
  • Entva – Pramení v horách nad Fangornem a protéká jím.
  • Lipava – Také pramení ve Fangornu.
• Na západní:
  • Mšená – Pramení severně od Roklinky v Obrovištích. Překročit se dá pouze u Posledního mostu. Nazývána také Mitheitel. Po soutoku s Bouřnou se jmenuje Šerava (Gwathló).
  • Bouřná – Nazývána též Bruinen. Pramení nad Roklinkou. Spolu s Mšenou tvoří v Eregionu Šeravu.
  • Hraniční řeka – Vlévá se do Šeravy.
  • Želíz – Pramení pod Methedrasem a protéká Nan Curunírem. Jejím přítokem je Adorn.
  • Labutí řeka – Pramení jižně od Morie na západní straně hor. Vlévá se do Šeravy.

• Pod horami Caradhras, Celebdil a Fanuidhol bylo velké království trpaslíků, které založil Durin, to království se nazývalo Trpasluj, trpasličí řečí Khazad-dûm, nyní Moria. V dobách slávy se tam těžil mithril
• Na jižním konci hor se nachází stará Gondorská pevnost Angrenost (Železný pas), později se do ní nastěhoval Saruman.
• Na severu se nacházela černokněžnická říše Angmar, jejím vládcem byl Pán nazgûlů a ostatní Nazgûlové.
• Severně od Morie na západní straně hor je Roklinka v které sídlí Elrond.
• Na západní straně hor se v druhém věku nacházela velká elfí říše Eregion neboli Cesmínie.
• Východně od Morie se nachází elfské království Lothlórien (Lórien). V něm sídlí Galadriel a Celeborn.
• Severovýchodně od Železného pasu se nachází les Fangorn, ve kterém sídlí Enti.
• Jižně od Fangornu se nachází lidské království Rohan.

V prvním věku je vyzdvihl Melkor, aby bránil Oromëmu v jízdě, když se s elfy vracel do Valinoru.

V Prvním věku byla také vyhloubena Trpasluj, trpasličí řečí Khazad-dûm, v elfštině nazývána Hadhodrond, které se v době zatemnění říkalo Moria.

V druhém věku přecházeli Mlžné hory Elrond s Gil-galadem a Elendilem, když se svou skvělou armádou vycházeli do Bitvy na Dagorladu.

Když se Isildur vracel zpět do Arnoru přes Mlžné hory, přepadli ho skřeti z Mlžných hor na Kosatcových polích na východní straně Anduiny. Pobili většinu jeho lidu, on unikl, ale když chtěl s Prstenem přeplavat Anduinu, sklouzl mu z prstu a byl zabit. Prsten našel později Deágol. Z té bitvy uniklo pouze pár lidí, jeden z nich, Isildurův panoš Ohtar, vzal rozlámaný Narsil a donesl ho do Imladris.

Jakmile Deágol našel Jeden prsten, Smeágol mu ho ukradl a Deágola chladnokrevně zabil. Gluma vyhnali z jeho rodu a on dále putoval na vlastní pěst. Nakonec se prohrabal pod Mlžné hory a usadil se na ostrůvku uprostřed jezera v jeskyni pod Mlžnými horami.

Ve 4. - 5. kapitole knihy Hobit se vypráví o dobrodružství Bilba Pytlíka a jeho společníků pod Mlžnými horami.

Vypráví se tam o tom, jak se Bilbo Pytlík s Gandalfem a trpaslíky potřebují dostat přes hory, aby mohli pokračovat ve své pouti k Ereboru a Osamělé hoře. Když jdou po jedné cestě k průsmyku, dostihuje je velká bouře, bitva dvou obrů. Proto se schovávají do jedné jeskyně a netuší, že jsou na západním zápraží skřetí jeskyně. V noci je skřeti pochytají a všechny (až na Gandalfa) zajmou. Odvedou je před Velkého skřeta. Gandalf je ale zachrání a Velkého skřeta zabije mečem Glamdring - Vrahomlat. Posléze trpaslíky osvobodí a utíkají před skřety. Jenže Bilbo se bouchne do hlavy a upadne do bezvědomí. Probudí se a najde Prsten. Dlouho jde dál a konečně dojde ke Glumovu jezírku. Tam hrají hru na hádanky. Pokud Glum nebude znát odpověď na Bilbovu hádanku, vyvede ho ven. A pokud nebude znát Bilbo odpověď na Glumovu hádanku, Glum ho bude moct sníst. Nakonec se Bilbo zeptá, co to má v kapse a Glum samozřejmě nebude vědět. Smeágol se bude snažit najít Prsten, aby s jeho pomocí mohl Bilba zabít, Glum samozřejmě neví, že Prsten ztratil, ale když ho nenajde, dojde mu to a tak začne Bilba honit. Bilbo si ovšem nasadí Prsten a Glumovi zmizí. Aniž by ten o tom věděl, dovede ho k východu a tak se Bilbo dostane z podzemí. Nakonec najde Thorina a ostatní a vydají se na cestu dál.

Když Frodo Pytlík dochází do Roklinky, zjišťuje, že tím jeho poslání ještě nekončí. Dozvídá se, že se bude muset Jeden prsten zničit. Ten se dá zničit pouze v Hoře osudu a on sám se k tomu dobrovolně hlásí. Hora osudu je na opačném konci Středozemě, aby se k ní dostal, musí přejít přes Mlžné hory. Samozřejmě by šlo se do Mordoru dostat Rohanskou branou a dál přes Rohan, nebo přes Jižní Gondor, ale obě cesty by byly nebezpečné kvůli Sarumanovi, nebo příliš dlouhé. A tak se 25. 12. r. 3018 vydává Společenstvo Prstenu na svou pouť. Trvalo jim celkem 16 dní, než se dostali ke Caradhrasu. Tam ale následovalo velké zklamání. Kapitola I. Dílu Pána prstenů s názvem „Prsten putuje k jihu“ popisuje velký sníh na Caradhrasu. Gandalf vyzradí všem nepřátelům ,že tam je tím, že rozdělá (pro Istari typický) modrý oheň. Nakonec Společenstvo zvolí temnou cestu Morií, kde narazí na Durinovu zhoubu neboli balroga - dávného služebníka Melkora. Gandalf ho shodil z můstku v Khazad-dûm, ale balrog ho vzal s sebou do propasti. Později Gandalf popisuje Aragornovi, Legolasovi a Gimlimu, jak s balrogem padal, až nakonec dopadl do míst, kde nekutali trpaslíci ale stvůry, které byly na světě dřív než Sauron a jak vyšel s balrogem po nekonečných schodech a bojovali spolu na vrcholku hor. Poté ho shodil zpět na nekonečné schody, které se zřítily, a jeho samotného odnesl orel.