Kuang-tung
Kuang-tung (čínsky pchin-jinem Guǎngdōng, znaky zjednodušené 广东, tradiční 廣東) je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Od roku 2005 je to nejlidnatější čínská provincie, v roce 2019 v ní žilo téměř 115 miliónů obyvatel. Provinční hlavní město Kanton a ekonomické centrum Šen-čen patří mezi nejlidnatější a nejvýznamnější města v Číně.
Kuang-tung 广东省 | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Kanton |
Status | provincie |
Souřadnice | 23°24′ s. š., 113°30′ v. d. |
Rozloha | 179 800 km² |
Nejvyšší bod | Š’-kcheng-kchung (1902 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 109 990 000 (2016) |
Hustota zalidnění | 600 obyv./km² |
HDP/obyv. | 15071 USD |
Jazyk | kantonština, čínština, hakka, čuangština |
Národnostní složení | Chanové, Čuangové, Jaové |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Druh celku | provincie |
Podřízené celky | 2 subprovinční města, 19 prefektur |
Guvernér | Ma Sing-žuej |
Tajemník KSČ | Li Si |
Měna | RMB |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
Oblast delty Perlové řeky byla osídlena již v době neolitu. O raném období zde lze hovořit v rozmezí let 5050 až 3050 př. n. l., o pozdním následně v rozmezí 3050 až 1550 př. n. l. Do pobřežních oblastí Kuang-tungu byl neolit pravděpodobně rozšířen z oblastí středního toku řeky Jang-c'. Do vnitrozemí provincie se neolit rozšířil přibližně 2600 let př. n. l.. Na severu vnitrozemí Kuang-tungu se v rozmezí let 2650-2250 př. n. l. vyskytovala Kultura Š'-sia (石峽文化).[1]
Původně bylo území Kuang-tungu obýváno kmenovými populacemi Paj-jüe, součástí Číny se stalo za dynastie Čchin. V době mezi pádem dynastie Čchin a vládou císaře Wu-ti byl v regionu zformován nezávislý stát Nan-jüe. Během období tří říší byla ve státě Východní Wu roku 226 př. n. l. vytvořena samostatná provincie Kuang. Město Kanton se stalo prosperujícím obchodním přístavem v tropickém hraničním regionu, často sužovaném nemocemi a divokými zvířaty, ale bohatém na pomeranče, banány, banyány a liči. Obchodovalo se také s hedvábím, porcelánem a otroky. Význam přístavu upadl po arabsko-perském nájezdu roku 758. Oblast byla postupně chanizována (osídlována etnickými Chany), přičemž tento proces se ještě urychlil migracemi ze severních oblastí po pádu dynastie Chan. Například po povstání An Lu-šana se populace Kuang-tungu mezi lety 740-750 a 800-810 zvýšila o 75%.
V době mongolské dynastie Jüan byly velké části Kuang-tungu součástí provincie Ťiang-si. Své nynější jméno provincie obdržela za dynastie Ming.
Od 16. století rostl význam Kuang-tungu jako provincie s rozsáhlými obchodními styky s evropskými obchodníky, především s Portugalci a Brity. V roce 1557 se začali Portugalci usazovat v Macau na jihu provincie. V 19. století vyvolal v Kuang-tungu rozšířený obchod s opiem první opiovou válku a následně další intervence v oblasti. Kromě Macaa, v té době portugalské kolonie, byl podstoupen také Hongkong Britům a Kuang-čou-wan Francouzům. Vzhledem k přímému kontaktu se Západem se z Kuang-tungu stalo centrum tehdejších protimandžuských a proticísařských aktivit. Kuang-tung byl také rodištěm Chung Siou-čchüana, vůdce povstání tchaj-pchingů. Pocházel odtud také Sunjatsen, revolucionář a zakladatel moderní Číny.
Na počátku 20. let 20. století byl Kuang-tung výchozím bodem kuomintangského Severního pochodu a poblíž Kantonu byla založena Vojenská akademie Čínské republiky, historicky také známá jako akademie Whampoa či Chuang-pchu.
V roce 1952 byla část kuang-tungského pobřeží (Čchin-čou, Pej-chaj) přesunuta pod správu Kuang-si, v roce 1955 následně zpět pod Kuang-tung a nakonec znovu pod Kuang-si v roce 1965. V roce 1988 byl od provincie oddělen ostrov Chaj-nan, který nyní tvoří samostatnou provincii. V posledních dekádách zaznamenala provincie Kuang-tung extrémně rychlý hospodářský růst, mimo jiné i díky úzkým obchodním vazbám s Hongkongem.
Geografie
Poloha
Kuang-tung se nachází na jihu Číny na pobřeží Jihočínského moře, regionálně spadá do středojižní Číny. Na východě hraničí s provincií Fu-ťien, na severu s provinciemi Ťiang-si a Chu-nan, na západě s autonomní oblastí Kuang-si a na jihu se zvláštními administrativními oblastmi Hongkongem a Macaem. Na jih od Lejčouského poloostrova, nacházejícího se na jihozápadě provincie, leží ostrovní provincie Chaj-nan, od Kuang-tungu oddělená Chajnanským průlivem.
Povrch
Provincie Kuang-tung se rozkládá v pásmu Jihočínské hornatiny. Její hlavní horský systém, Nan-ling odděluje povodí Perlové řeky a Jang-c'-ťiang a tvoří přirozenou hranici Kuang-tungu se severnějšími provinciemi Ťiang-si a Chu-nan. Nan-ling v Kuang-tungu dále zahrnuje pohoří Chua-š, Ta-jü, Čching-jün, Ťiou-lien a Luo-fu. Na východě provincie se dále rozkládá pobřežní pohoří Lien-chua, táhnoucí se od Hongkongu směrem na severovýchod. Západ Kuang-tungu zasahuje do nejvýchodnějších částí Jihočínské krasové oblasti, konkrétně v oblastech pohoří Jün-kchaj, Jün-wu a Tchinen-lu.[2] Nejvyšší horou provincie je Š'-kcheng-kchung, dosahující výšky 1902 m n. m.
Značnou část pobřežní oblasti Kuang-tungu zaujímá delta Perlové řeky, v níž se nachází stovky malých ostrovů a ostrůvků.
Podnebí
Kuang-tung má vlhké subtropické podnebí (typ Cfa ve vnitrozemí a typ Cwa podél pobřeží). Zimy bývají krátké, mírné a poměrně suché, zatímco léta bývají dlouhá, horká a velmi vlhká. V létě bývá pocitová teplota umocňována vysokou mírou vlhkosti.
Vodstvo
Provincií Kuang-tung protéká jedna z nejvýznamnějších řek Číny, Perlová řeka. Vzniká soutokem tří řek: Si-ťiang („Západní řeka“), Pej-ťiang („Severní řeka“) a Tung-ťiang („Východní řeka“). Téměř celá provincie (výjimkou jsou menší oblasti na severu) patří do úmoří Jihočínského moře, především skrze povodí Perlové řeky, nicméně západní oblasti provincie jsou odvodňovány menšími samostatnými pobřežními řekami, a řeky na poloostrově Lej-čou a v nejzápadnějších částech Kuang-tungu ústí do Tonkinského zálivu.
Administrativní dělení
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | ||
---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | |||
Subprovinční město | |||||
9 | Kuang-čou (Kanton) | 廣州市 | Guǎngzhōu Shì | Jüe-siou | |
21 | Šen-čen | 深圳市 | Shēnzhèn Shì | Fu-tchien | |
Městská prefektura | |||||
1 | Čching-jüan | 清遠市 | Qīngyuǎn Shì | Čching-čcheng | |
2 | Šao-kuan | 韶關市 | Sháoguān Shì | Čen-ťiang | |
3 | Che-jüan | 河源市 | Héyuán Shì | Jüan-čcheng | |
4 | Mej-čou | 梅州市 | Méizhōu Shì | Mej-ťiang | |
5 | Čchao-čou | 潮州市 | Cháozhōu Shì | Feng-si | |
6 | Čao-čching | 肇慶市 | Zhàoqìng Shì | Tuan-čou | |
7 | Jün-fu | 雲浮市 | Yúnfú Shì | Jün-čcheng | |
8 | Fo-šan | 佛山市 | Fóshān Shì | Čchan-čcheng | |
10 | Tung-kuan | 東莞市 | Dōngguǎn Shì | – | |
11 | Chuej-čou | 惠州市 | Hùizhōu Shì | Chuej-čcheng | |
12 | Šan-wej | 汕尾市 | Shànwěi Shì | Čcheng-čchü | |
13 | Ťie-jang | 揭陽市 | Jiēyáng Shì | Žung-čcheng | |
14 | Šan-tchou | 汕頭市 | Shàntóu Shì | Ťin-pching | |
15 | Čan-ťiang | 湛江市 | Zhànjiāng Shì | Čch’-kchan | |
16 | Mao-ming | 茂名市 | Màomíng Shì | Mao-nan | |
17 | Jang-ťiang | 陽江市 | Yángjiāng Shì | Ťiang-čcheng | |
18 | Ťiang-men | 江門市 | Jiāngmén Shì | Pcheng-ťiang | |
19 | Čung-šan | 中山市 | Zhōngshān Shì | – | |
20 | Ču-chaj | 珠海市 | Zhūhǎi Shì | Siang-čou |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guangdong na anglické Wikipedii.
- JIAO, Tianlong. The Neolithic Archaeology of Southeast China. [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-1-118-32569-8. DOI 10.1002/9781118325698.ch29. S. 597–611. (anglicky) DOI: 10.1002/9781118325698.ch29.
- HORÁLEK, Adam. Geografie Číny : učební materiál pro studenty sinologie. 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 179 s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-3839-9, ISBN 80-244-3839-9. OCLC 876340948 S. 24.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuang-tung na Wikimedia Commons
- Galerie Kuang-tung na Wikimedia Commons