Grit Breuerová

V roce 1991 vybojovala jednu stříbrnou (400 m) a dvě bronzové medaile (4 × 100 m, 4 × 400 m) na světovém šampionátu v Tokiu. V úvodním rozběhu závodu na 400 m obsadila časem 52,56 s desátou příčku a ve čtvrtfinále trať zaběhla o 40 setin sekundy rychleji (13. místo). Mezi hlavní favoritky tehdy patřila především Francouzka Marie-José Pérecová a Ukrajinka Olga Bryzginová reprezentující Sovětský svaz. Breuerové bylo v době šampionátu 19 let. V semifinále však výkonem 50,14 s zaběhla druhý nejrychlejší čas.[3]

Ve finále, které se běželo 27. srpna dokázala cílem proběhnout na druhém místě v čase 49,42 s. Tímto výsledkem vytvořila nový světový juniorský rekord, který dosud žádná z atletek nedokázala překonat.[4][5] Mistryní světa se stala favorizovaná Marie-José Pérecová, jež 400 metrů zaběhla za 49,13 s.

1. září byly na programu oba štafetové běhy. Kratší sprinterská štafeta na 4 × 100 metrů měla start v 16:15.[6] Východní Němky ve složení (Grit Breuerová, Katrin Krabbeová, Sabine Richterová a Heike Drechslerová) vybojovaly bronzové medaile. Mistryněmi světa se staly Jamajčanky, stříbro získala sovětská štafeta. Čtvrtkařská štafeta byla odstartována před 18. hodinou. Za NDR běžela první úsek juniorská mistryně Evropy v běhu na 400 metrů Uta Rohländerová-Frommová, která štafetový kolík předala Katrin Krabbeové.[7] Třetí úsek běžela půlkařka Christine Wachtelová a finišmankou byla Grit Breuerová, která do cíle doběhla v čase 3:21,25 na třetím místě.

V letech 1992 – 1995 si odpykávala trest za doping a po jeho vypršení se vrátila zpět na atletické ovály.[8] V roce 1996 se stala ve Stockholmu halovou mistryní Evropy. Titul obhájila na následujícím halovém ME 1998 ve Valencii, kde mj. vybojovala bronz Helena Fuchsová. Na evropském šampionátu v Budapešti v roce 1998 získala druhý titul mistryně Evropy pod širým nebem. Společně s Anke Fellerovou, Ute Rohländerovou a Silviou Riegerovou uspěla také ve čtvrtkařské štafetě když Němky ve finiši porazily Rusky o 53 setin.

V roce 1999 se stala v Maebaši halovou mistryní světa. Před ME v atletice 2002 v Mnichově ji sužovaly zdravotní problémy s Achillovou šlachou, které ji nedovolovaly trénink na dráze.[2] Na evropském šampionátu před domácími diváky však nakonec startovala a z rozběhu postoupila do finále. V něm prohrála pouze s Ruskou Zykinovou a na stupních vítězů obdržela stříbro. Na halovém MS 2003 v Birminghamu vybojovala bronzovou medaili.

V roce 2004 byla zbavena obvinění, když se vyhnula dopingové kontrole na soustředění v Jižní Africe.[9] O rok později ukončila atletickou kariéru.[10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grit Breuerová na Wikimedia Commons
• Grit Breuerová na stránkách IAAF (anglicky)
• Grit Breuerová v databázi Olympedia (anglicky)