Gornja Radgona

Město leží při pravém břehu řeky Mura. Ta tu tvoří státní hranici mezi Slovinskem a Rakouskem. Na levém břehu se rozkládá rakouské město Bad Radkersburg.

Oblast byla osídlena již v období kultury popelnicových polí a také v období římském. Počátky dějin sahají do dvanáctého století, kdy vznikla pod hradem Ratigoj osada. V roce 1299 je osada zmiňována již jako město. Město i nedaleký hrad byly pro svou strategickou polohu terčem maďarských útoků ve dvanáctém a třináctém století a v období patnáctého a šestnáctého století útoků tureckých. Města se dotklo také selské povstání počátkem osmnáctého století.

Po první světové válce bylo dosavadní město rozděleno mezi Rakousko (Bad Radkersburg) a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Slovinská část, která předtím tvořila samostatné katastrální území Spodnji Gris či Gris Spodjni[2] byla připojena k obci Gornja Radgona, jejíž katastr existoval západně od Spodnjiho Grisu [3]. V únoru 1929 byl po zimě zničen dosavadní dřevěný most, nový most – most přátelství – byl postaven až po druhé světové válce a otevřen v říjnu 1968 za účasti maršála Tita a rakouského prezidenta Franze Jonase.

V dubnu 1941 po útoku na Jugoslávii celá oblast anektována Německem. Po osvobození v roce 1945 získala Gornja Radgona statut města. Za desetidenní války v roce 1991 došlo ve městě ke střetu s Jugoslávskou lidovou armádou, která chtěla obsadit místní hraniční přechod s Rakouskem.