Gleinalpe

Gleinalpe nebo Gleinalm je široký horský hřeben ve rakouském Štýrsku. Nachází se severozápadně od jeho hlavního města Štýrský Hradec (Graz). Zaujímá plochu asi 50 × 30 kilometrů mezi hornickými městy Leoben a Köflach stejně jako Frohnleitenem a Knittelfeldem a patří k Lavanttalským Alpám, případně k pohoří Štýrské Předalpí. Nejvyšší vrchol je Lenzmoarkogel s nadmořskou výškou 1991 metrů.

Gleinalpe (Gleinalm)
Gleinalm (Hochalm) od severu (Seckau-Sonnwenddorf, v přední části je hřeben Gaaler Höhenzug)

Nejvyšší bod1991 m n. m. (Lenzmoarkogel)
PoznámkaGleinalmský tunel na dálnici A9

Nadřazená jednotkaLavanttalské Alpy/Štýrské Předalpí
Sousední
jednotky
Stubalpe

SvětadílEvropa
StátRakousko Rakousko, Štýrsko
Gleinalpe
PovodíMura
Souřadnice47°13′ s. š., 15°2′0″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topografie

Východní strana, s úpatím Grazerské vrchoviny (od obce Rannach)

Gleinalpe jsou poměrně mírné velehory, kde asi 15 vrcholů má výšku 1700 - 2000 metrů.

Gleinalpe jsou vymezeny údolím řeky Mura od města Zeltweg až po začátek Grazské kotliny na severu a na východě, dále jsou odděleny od spojnice Gratkorn - Köflach na jihu a od průsmyku Gaberl na jihozápadě. Lesy a horské pastviny Gleinalpe se nachází v severovýchodní části, táhnou se od hřebene Hochalpe (Wetterkogel, 1643 m) - může to být vnímáno jako rozvětvení, s oddělovacím sedlem Sattel beim Almwirt (1170 m, Diebsweg ) jako hranice mezi dvěma úseky (R. 4 a R.4a krajinné úseky Štýrska).[1][2]
Vymezení od pohoří Stubalpe na jihozápadě je považováno za problematické, obvykle se za hranici bere sedlo Gaberlpass (1547 m),[3] Taurus Cross (- v krajinné struktuře Štýrska pojmenovaná hloubnice Rachaugraben (1485 m) - Stierkreuz - Schrottgraben mezi Graden a Knittelfeldem (poblíž chaty Oskar-Schauer-Sattelhaus). [1] Rozdělení horských skupin po Trimmel, kde Stubaple a Gleinalpe pod č. 2780, poskytuje limit i pro Gleinalmsattel (1586 m) jižně od hory Speikkogels, mezi sídly Sankt Margarethen bei Knittelfeld a Übelbachem.[4]

Stejně problematická je jižní hranice a stanovení místa, kde Gleinalpe přechází ve vysočinu Grazer Bergland, která tvoří podhůří Gleinalmu.

Části na hlavním hřebeni Gleinalpe se nazývají (od západu k východu):

  • Turneralpe nad sedlem Gaberl až po Stierkreuz
  • Terenbachalpe k místu Sattel poblíž chaty Zeißmannhütte
  • Roßbachalpe až po sedlo Gleinalmsattel
  • Speikkogel (1988 m) [5] - Lärchkogel (1894 m) - Zug u jako hlavní masiv až po sedlo Kreuzsattel  (1583 m)
  • Lammalpe (Eiblkogl 1831 m) po sedlo Polstersattel (1505 m)
  • Fensteralpe (1618 m) až po sedlo Almwirtsattel
  • Hochalpe až po sedlo Eisenpass (1183 m)
  • Angeralpe (Hochanger) až k řece Mura

Historie a kultura

Kostel Maria Schnee na Gleinalpe stojící vedle chaty Gleinalm

Jméno pohoří pochází z raně slovinského slova Glina , což znamená „hlína, tedy v překladu „Hliněné Alpy“.[6]

Horský masiv, po staletí jen odlehlá alpská oblast a náročná soumarská cesta s možností objetí údolím Mury přes Bruck a údolím Murdurchbruchstal, se stal známým Gleinalmským tunelem, který je součástí dálnice A9. Je více než 8 km dlouhý a zrychlil dálniční spojení z Horního Rakouska do Graz eventuálně mezi severní Evropou a horním Jadranem.

V oblasti Gleinalmschutzhaus, Rossbach Kogel a Brendlstall jsou letní pastviny lipicánů, proto nesou jihozápadní části pohoří Gleinalpe moderní turistické označení Lipizzanerheimat (Domov Lipicánů). V sedle Gleinalmsattel, u chaty Gleinalm, stojí malý poutní kostel Maria Schnee, kde se v létě, v době mariánských svátků, konají poutě, za které je zodpovědná farnost v Übelbachu.

Cestovní ruch

Trasy a túry

Oblast Gleinalp je zpřístupněna řadou turistických stezek,[7], je zde ale jen několik horských chat, které slouží jako základny pro turisty. V řadě hlubokých údolích směrem od řeky Mur byly vybudovány silnice, které jsou sjízdné a přístupné pro veřejnost. Hlavně jihovýchodní část pohoří, mezi městy Štýrský Hradec a Köflach, je turisticky vyhledávanou oblastí. Existují také tzv. žertovná Grazerská třitisícovka (Pleschkogel 1061 m , Heiggerkogel 1098 m a Mühlbacherkogel 1050 m), které lze projít v rámci jednodenního výletu a které mají dohromady výšku 3209 m.

Přes hory vedou dvě rakouské dálkové pěší trasy:

  • Severojižní dálková pěší trasa (Cesta 05)
  • Zentralalpenweg (Cesta 02)

Vzhledem k velké vzdálenosti mezi chatami nebo vesnicemi v údolí se musí naplánovat některé velmi únavné denní etapy.

Chaty

Chata Gleinalm
  • Hochangerschutzhaus (1304 m): na vrcholu hřebenu Hochanger v severovýchodní části pohoří
  • Mugelschutzhaus (dříve Hans-Prosl-Haus) (1630 m): na kopci Mugel na severu
  • přístřešek Carl-Hermann-Notunterkunft (1420 m): jihovýchodně od Fensteralm, neobhospodařovaný, přístupný s klíčem Alpského klubu
  • Gasthof Gleinalm (1586 m): leží v sedle Gleinalmsattel, asi 400 metrů pod vrcholem Speikkogels.[5] V zimě je vytopitelný přístřešek přístupný ve vedlejší budově.
  • Oskar Chill Sattelhaus (1394 m): nachází se západně od Stierkreuz, těsně pod hlavním hřebenem
  • Steinplanhütte (1670m ): na kopci Steinplan, který tvoří západní stranu pohoří

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gleinalpe na německé Wikipedii.

  1. Gerhard Karl Lieb in R.4, R.4a Gleinalpe - Hochalpe (Randgebirge). Umweltinformation Steiermark | Natur und Landschaft | Landschaftsgliederung
  2. Eintrag zu Gleinalpe im Austria-Forum (in AEIOU Österreich-Lexikon)
  3. Eintrag zu Stubalpe im Austria-Forum (in AEIOU Österreich-Lexikon)
  4. Ostgrenze von Stubalpe Nord (2785) (Nr. 2781) nach Trimmel; bis dorthin entwässert die Murtaler Seite westwärts ins Aichfeld
  5. Gleinalpský Speikkogel nesmí být zaměňována s Stubalpen-Speikkogel (1993 m) a horou Großer Speikkogel (2140 m) v pohoří Koralpe.
  6. Brigitta Mader: Die Alpenslawen in der Steiermark. Eine toponomastisch-archäologische Untersuchung. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1986. S. 29.
  7. např. Přehled turistických cest v okresu Voitsberg. Alpenverein sekce Voitsberg; (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.