Gjógv

Gjógv (výslovnost: [ʤɛgv], dánsky: Gjov, starší dánský název: Fundingsgjov, doslova: rokle, roklina) je vesnice ležící na severovýchodním cípu ostrova Eysturoy na Faerských ostrovech, 67 km od Tórshavnu.[2] Je nejsevernější obcí na ostrově Eysturoy.[2] Vesnice získala jméno podle 200 m vysoké rokliny, která leží severně od vesnice.

Gjógv
Roklina je přírodní přístav v Gjógvu.
Poloha
Souřadnice62°19′30″ s. š., 6°56′28″ z. d.
StátDánsko Dánsko
administrativní územíFaerské ostrovy
kommunaSunda Kommuna
Gjógv
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel39 (říjen 2010[1])
Správa
StarostaKim Durhuus
Oficiální webwww.sunda.fo
Adresa obecního úřaduOyrarbakkavegur 3
Postrúm 10
400 Oyrarbakki
PSČFO 476
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve byl Gjógv součástí a současně správním centrem Gjáar Kommuny, ale od 1. ledna 2005, kdy došlo ke změně administrativního dělení na Faerských ostrovech, patří do Sunda Kommuny.

Charakteristika

První zmínky o vesnici jsou z roku 1584, ale má se za to, že vesnice existovala již mnohem dříve. Obyvatelé se živili rybolovem a prodejem solených sušených ryb (klippfiskur ve faerštině). V jednu dobu vyplouvalo z Gjógvu až 13 rybářských lodí. Za posledních 60 let počet obyvatel prudce poklesl. Podle sčítání lidu z roku 1950 bylo ve vesnici 210 obyvatel. V roce 1982 byla postavena ve vesnici továrna na výrobu prefabrikovaných betonových prvků. Zaměstnává 6 lidí a je jediná svého druhu na ostrovech. Další průmyslové odvětví je zastoupeno rybí farmou a penzionem včetně tábořiště.

Památky a zajímavosti

Vznik vesnického kostelu se datuje k roku 1929. Byl prvním, který byl vysvěcen ve vesnici a první, který nabízí služby na Faerských ostrovech. Předtím museli obyvatelé vesnice využívat služeb kostela ve Funninguru.[3] Na druhé straně silnice stojí sousoší jako památník rybářů, kteří zahynuli na moři. Na památníku jsou uvedena jména a věk všech rybářů, kteří zahynuli na moři od konce 19. století do poloviny 20. století. Sousoší matky a dvou dětí vyhlížejících na moře vytvořil Janus Kamban, který vytvořil množství památných soch na Faerských ostrovech.[3]

Obecní škola byla postavena v roce 1884 z kamenů a balvanů a najednou ji navštěvovalo až 50 dětí. Nyní ji navštěvují pouze tři děti. Vesnický taneční sál byl v roce 1986 zrenovován a rozšířen a nyní je vesnických centrem. Všechny domy ve vesnici jsou podřízeny barevnému stylu domů na Faerských ostrovech, kde převládá červená, bílá a zelená barva. Ve vesnici dodnes stojí okolo 50 domů, ale kvůli rapidnímu poklesu počtu obyvatel jich je asi polovina neobydlená. V Gjógvu se však nachází penzion Gjáargarður, který pojme více lidí, než jich žije ve vesnici.

Nejbližší obchod s potravinami je ve vesnici Eiði, ale Gjógv má poštovní úřad v jednom z privátních domů, jenž je otevřen pět dnů v týdnu, vždy po 30 minut dopoledne a 30 minut odpoledne. Ve vesnici je také heliport, který se používá hlavně pro zdravotní pohotovost a záchranné operace na moři.[3]

Gjógv má jeden z nejlepších přírodních přístavů na Faerských ostrovech. Nicméně lodě musí být vytaženy na rampu, aby byly chráněny proti příboji. Přístav skýtá nádhernou přírodní scenérii a je vyhledávaným turistickým cílem. Vesnice získala jméno podle rokliny, faersky gjógv (odvozeno od ze staroseverského slova gjó a shetlandského geo).[4] Obyvatelé si říkají Gjáarfólk, odvozené přídavné jméno gjáar je odvozeno pravděpodobně z islandského slova 'gjá', jenž pochází ze staroseverského 'gjó', z kterého je odvozen název vesnice.[4]

Dánský korunní princ Frederik a korunní princezna Mary navštívili Gjógv 22. června 2005. Dva starší obyvatelé vesnice jmény Rita a Christian měli nápad umístit lavičku s nádherným výhledem na roklinu v moři. Lavička byla pokřtěna jménem Maryina lavička a korunní princezna byla první, kdo si na ní sedl. Při této příležitosti zazpívala pěvkyně Faerské opery Rúni Brattaberg.

Okolí

V okolí je mnoho stezek k horám severně a západně od vesnice. Nejvyšším vrcholem mezi vesnicemi Gjógv a Eiði jsou Slættaratindur (882 m), nejvyšší hora Faerských ostrovů, a Gráfelli (857 m). Ambadalurské údolí leží severozápadně od vesnice Gjógv. Z Ambadaluru je krásný výhled na mořský komín, který místní nazývají Búgvin.[5] Se 188 metry je nejvyšším samostatně stojícím mořským komínem na Faerech a nabízí bezpečné útočiště pro mnoho mořských ptáků. Východně od Gjógvu jsou vrcholy Tyril a Middagsfjall (601 m). Oba vrcholy skýtají nádherný pohled na Funningsfjørður (Funningurský fjord).

Osobnosti

Z Gjógvu pochází:

  • Joen Danielsen (1843–1926), básník
  • Kristin Hervør Lützen, herečka
  • Hans Jacob Debes (1940–2003), historik

Galerie
  • Gjógv
  • Vesnice Gjógv, 12. srpna 2003
  • Zimní scenérie v Gjógvu
  • Kostel v Gjógvu

Známky
  • Vesnické motivy - Gjógv
    Vydáno: 7. června 1982
    Autor: Ingálvur av Reyni
  • Starý poštovní úřad v Gjógvu
    Vydáno: 9. dubna 1990
    Autor: Bárður Jákupsson
  • Vesnice Gjógv
    Vydáno: 5. dubna 1993
  • Vesnice Gjógv
    Vydáno: 5. dubna 1993

Mapa
  • Poloha obce

Reference
  1. Changes in population by village/city, year, month and immi- and emigration [online]. Hagstova Føroya [cit. 2011-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15.
  2. Gjógv [online]. Gjáargarður [cit. 2011-02-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  3. BRANDT, Don. More Stamps and Story of the Faroe Islands. Tórshavn: Postverk Føroya Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. ISBN 99918-3-191-6. S. 41. Archivováno 27. 9. 2011 na Wayback Machine
  4. Brandt (cit. v ref. 3), s. 42.
  5. Sights [online]. Gjáargarður [cit. 2011-02-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.