Giuseppe Bugatto

Je uváděn coby tajemník na místodržitelství ve Vídni.[2] Pocházel z rodiny úředníka daňového úřadu. Vychodil italskou národní školu v Gradišce a německé gymnázium v Gorici. Studoval pak na Univerzitě ve Štýrském Hradci, kde byl roku 1895 promován na doktora. Vstoupil pak do státní služby. Byl činný v politické správě v Dalmácii. Od roku 1902 služebně působil ve Vídni.[1]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Gorice 04. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[4] Po volbách roku 1907 i 1911 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Italské lidové strany.[4] Vynikal jako parlamentní řečník. Byl členem rozpočtového výboru sněmovny. Zasadil se o přijetí zákona o zemědělství, který v době začátku světové války přijal Zemský sněm Gorice a Gradišky. Podporoval projekt zřízení italské univerzity v Terstu. Za války podporoval rodiny válečných uprchlíků.[5]

V meziválečném období byl odpůrcem fašismu a pracoval pro Svatý stolec.[5]´Za druhé světové války žil v Zadaru, po zničení jeho domu odešel jako běženec do Grada, kde zemřel v chudobě v únoru 1948.[3]