Gita Morenová

Gita (Markéta) Morenová, rozená Margit Morgenstern, (6. července 19033. července 1999)[1] byla virtuoska houslí a profesorka Pražské konzervatoře.[2][3][4]

Gita Morenová
Rodné jménoMargit Morgenstern
Jiná jménaMarkéta Morenová Fischerová
Narození6. července 1903
Budapešť
Úmrtí3. července 1999 (ve věku 95 let)
Praha
PovoláníHouslistka, hudební virtuoska, pedagožka, profesorka Pražské konzervatoře
Manžel(ka)Štěpán Fischer
DětiBronislava Volková
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Do roku 1945

Gita Morenová se narodila 6. července 1903 v Budapešti, kde její otec MUDr. Otto Morgenstern (1867, Praha – 1940, Praha) působil jako armádní lékař. Matka Emilie Morgenstern pocházela z Mladé Boleslavi (†1918) a byla vynikající pianistkou. Na Gitu měl velký vliv její strýc Franz Kobler (1882 Vídeň, Rakousko – 1965 Berkeley, Kalifornie), právník, pacifista, spisovatel a autor antologií židovských dopisů. Jeho archiv je uložen v Leo Baeck Institute v New Yorku.

V necelých čtrnácti letech byla přijata na Lisztovu akademii v Budapešti. Poté od roku 1919 navštěvovala Státní konzervatoř v Praze u profesora Jana Mařáka. Sedmileté studium zvládla za čtyři roky. Absolvovala roku 1923 Foerstrovým koncertem ve Smetanově síni za mimořádného uznání skladatele. V rozhlase se prezentovala ještě jako posluchačka konzervatoře Saint-Saënsovým a Mendelssohnovým houslovým koncertem. Po absolutoriu vystudovala Mistrovskou školu u Henri Marteaua a koncertovala v Čechách i v zahraničí ve významných sálech, zejména ve Vídni, kde strávila tři roky. V letech 1929 až 1931 studovala v Praze Mistrovskou školu u prof. Karla Hoffmanna s vynikajícím prospěchem. Zároveň v té době byla pedagogicky činná. Byla spoluzakladatelkou hudební školy v Mladé Boleslavi, již vedla řadu let. Jejího absolutoria na mistrovské škole se účastnili Vítězslav Novák, Karel Hoffmeister, Josef Suk, Vilém Kurz, Václav Talich, Josef Bohuslav Foerster a další významní čeští hudebníci. Josef Suk a Jan Mařák zůstali jejími konzultanty a rádci. Dostala řadu vynikajících kritik od Maxe Broda, Ladislava Vycpálka a Otakara Jeremiáše.

V roce 1937 se provdala za ing. Štěpána Fischera, významného konstruktéra automobilů.

Léta válečná

Gita Morenová, 1945, Dunkerk

V roce 1939 se jí podařilo utéci z okupovaného Československa a po dlouhé strastiplné cestě přes Maďarsko, Itálii, Francii a Španělsko najít útočiště v Londýně. Zbytek její rodiny zahynul během Holokaustu. Její vzácné Amati housle jí byly ukradeny nacisty. Pět let prožila v bombardovaném Londýně, kde založila mezispojenecké kvarteto, jehož byla primáriem. Jako sólistka působila mimo jiné v rámci klasického oddělení vojenského uměleckého souboru. Koncertovala v anglických posádkách a na francouzské a belgické frontě často v nepatrné vzdálenosti od německé linie, též u českých jednotek při obléhání Dunkerku, ve službách Červeného kříže, na velvyslanectvích atd. Byla jí propůjčena hodnost britského poručíka a po roce 1946 přiznáno osvědčení účastníka národního boje za osvobození.

Po roce 1945

Gita Morenová, 60. léta

Po válce se i s manželem navrátila do vlasti a v roce 1946 se jí narodila dcera Bronislava. Po krátkém pobytu v Děčíně se usadili v Praze, kde pokračovala ve své koncertní i pedagogické činnosti. Koncertovala v Městské knihovně, v Domě umělců a v Umělecké besedě a řadě dalších míst. Jejím hlavním klavírním doprovodem v této době byl JUDr. Jaroslav Obenberger. Vyučovala na hudební škole na Kladně, na Vyšší hudebně-pedagogické škole v Praze v Biskupské i na Lidové škole umění v Praze 10. Roku 1957 udělala konkurz na profesorku hlavního oboru housle na Pražské konzervatoři a od roku 1965 zde působila jako vedoucí strunného oddělení. Byla oceněna řadou pedagogických odměn. Publikovala též článek o japonské metodě výuky hry na housle podle metody Suzukiho v časopise Hudební výchova. Roku 1975 založila na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích houslové oddělení. Roku 1977 musela zanechat pedagogickou činnost pro vážný úraz. Po válce užívala rovněž jméno Markéta Morenová Fischerová. Vychovala řadu vynikajících interpretů i učitelů. Jejími nejvýznačnějšími studenty byli:

  • Jindřiška Holotová, profesorka Konzervatoře v Plzni
  • Dagmar Zárubová, profesorka Pražské konzervatoře
  • František Drs, koncertní mistr opery Tylova divadla v Plzni[5]
  • Jan Ludvík, člen České filharmonie
  • Pavel Arazim, člen České filharmonie a Kroftova kvarteta
  • Hana Kudějová, provdaná Hubatková, členka FOK
  • Eva Příborská, provdaná Šafaříková, členka FOK a smyčcového tria Trio di Praga
  • Petr Mráz, Člen komorního orchestru v Curychu
  • Milan Král, člen symfonického orchestru v Antverpách
  • Julius Lakatoš, po absolutoriu přijat na Moskevskou konzervatoř
  • Věra Nekolová, provdaná Škvorová, po maturitě na Pražské konzervatoři přijata na Leningradskou konzervatoř, ředitelka LŠU
  • Miluše Rindová, přijata na Moskevskou konzervatoř, učitelka LŠU

Většina jejích studentů absolvovala s orchestrem.

Reference

  1. Morenová, Gita, nar. 1903 [online]. ipac.svkkl.cz [cit. 2022-04-22]. Dostupné online.
  2. HOLZKNECHT, Václav. 150 let Pražské konzervatoře. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961. S. 317.
  3. Československý hudební slovník. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1963-1965.
  4. ŽÍDEK, František. Čeští houslisté tří století. Praha: Panton, 1979.
  5. PILCOVÁ, Hana. Zemřel dirigent František Drs. Kutnohorský deník. 2019-11-04. Dostupné online [cit. 2022-04-23].

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.