Giorgi Gogšelidze

Zápasit začal v rodném Gori v 5 letech v tělocvičně Gurama Marvelašviliho.[1] V roce 1995 ho tehdejší gorský trenér Avtandil Zaalašvili doporučil jako talentovaného volnostylaře svému příteli Micheilu Čubinidzemu do Moskvy. Záhy si ho všimnli i funkcionáři moskevského zápasnického svazu v čele s Alexandrem Suchanovem a nabídli mu ruské občanství, které obdržel v roce 1998.[2] V roce 2001 ho pozval do užšího výběru ruské mužské reprezentace Džambolat Tedejev. Startoval ve váze do 96 kg, ve které v roce 2004 prohrál nominaci na olympijské hry v Athénách s Chadžimuratem Gacalovem.

V roce 2005 se vrátil do Gruzie, ale reprezentovat jí mohl teprve od roku 2006 kvůli nesouhlasu ruské strany. V gruzínské reprezentaci vedené Zazou Turmanidzem nahradil veterána Eldara Kurtanydzeho. V roce 2008 se titulem mistra Evropy v Tampere kvalifikoval na olympijské hry v Pekingu. Do Pekingu přijel výborně připravený, osudným se mu však stala podlitina pod pravým okem z přípravy. V semifinále proti reprezentantu Kazachstánu Tajmurazi Tydžytymu se potom co mu soupeř několikrát sáhnul na bolestivé místo neudržel a udeřil ho. Za tento čin dostal trestný bod a prohrál první set. Ve druhé setu vyrovnal na 1:1. Ve třetím setu nezachytil po minutě poraz s útokem na nohu a nakonec prohrál 1:2 na sety. V souboji o třetí místo porazil na lopatky Kubánce Michela Batistu a získal bronzovou olympijskou medaili. V roce 2016 prošly odebrané vzorky z olympijských her v Pekingu novou analýzou. Vzorek jeho přemožitele Tajmuraze Tydžytyho byl pozitivní na látku dehydrochlormethyltestosterone (turinabol – anabolický steroid)[3] a po jeho diskvalifikaci získal dodatečně stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 2011 podstoupil operaci ramene.[4] Na zářiové mistrovství světa v Istabulu se nestihl dobře připravit, kde se bojovalo o první kvóty na olympijské hry v Londýně v roce 2012. Na olympijské hry se kvalifikoval na dubnové evropské olympijské kvalifikace v Sofii. V Londýně prohrál v semifinále s Američanem Jakem Varnerem 1:2 na sety, když rozhodující třetí set prohrál 0:1 na technické body za vytlačení ze žíněnky. V souboji o třetí místo nastoupil proti reprezentantu Uzbekistánu Kurbanu Kurbanovi a zvítězil 2:1 na sety, když v rozhodujícím třetím setu se přítrhem dostal za soupeře a bodový náskok 1:0 udržel do koncem hrací doby. Získal bronzovou olympijskou medaili. Po olympijských hrách doléčoval zraněné pravé koleno a v roce 2013 se rozloučil s reprezentací.