Gesto

Gesta jsou starší formou komunikace než řeč[1] a přes obrovský pokrok v možnostech verbální komunikace stále mají vysokou důležitost. Náleží do kineziky, nauky o pohybové činnosti člověka v mezilidském styku.

Gesto většinou obrazně naznačuje to, co by šlo vyjádřit slovy, ale přece jen je srozumitelnější, když se ukáže. Mimo to, že gesta dokreslují sdělenou informaci, mohou někdy vyjadřovat i pravý opak. Tuto ambivalenci je pak nesnadné správně interpretovat. Příklad: Po drobné opravě automobilu jsme se na dotaz o ceně dozvěděli, že to „nic “nestojí, ale ruka obrácená dlaní nahoru zároveň říkala „dej“.[2]

Pro správné pochopení toho, co nám gesta sdělují, je třeba vzít v úvahu kulturní kontext. Italové například živě gestikulují, i když naslouchají, a tyto pohyby neznamenají snahu o vstup do hovoru, je to z jejich strany forma ujištění o stejném náhledu na věc atp. Arabové často gestikulují celým tělem, zatímco Angličané při hovoru vykazují jen drobnou gestikulaci rukama.[3]

Zejména společensky žijící živočichové dávají gesty najevo své vnitřní rozpoložení (strach, radost, útočnost a podobně). Gesta jsou druhově specifická a jsou předmětem studia etologie. Také u člověka známe řadu mimovolných gest, jako je například zdvižené obočí, svraštěné čelo, pohyby rukou v reakci na nějakou událost. Rozpřažené ruce vyjadřují přátelské přijetí, založené ruce ostych a odstup. Některá lidská gesta se patrně vyvinula z gest primátů – například úsměv, polibek nebo gesta imponování („ramena“). Zvláštním druhem gesta je pozdrav – u člověka, úklona, pokynutí rukou, zdvořilý úsměv a podobně. Totalitní režimy 20. století zaváděly specifické pozdravy rukou – napřažená pravice, zdvižená pěst.

Při vyjadřování gest je potřeba dát si pozor na to, v jaké kultuře se člověk nachází, protože ne ve všech kulturách má dané gesto stejný význam. Je potřeba si uvědomit některé rozdíly.

Příklady:

• Rusové berou úsměv na veřejnosti za neupřímný a proto se neusmívají ani na ulici, ani například v obchodech. Jiné kultury to zase mohou považovat za zvláštní.
• Většina národů má kývnutí hlavou vpřed za souhlas, a zavrtění (otáčení) hlavy za nesouhlas, kdežto Bulhaři naopak.

Gesta můžeme vyjádřit celým tělem nebo různými částmi. Například hlavou (kývnutí, potřásání, „kroucení“ hlavou), očima (mrknutí, koulení očima, „vyvalené oči“, „oči v sloup“, rukama (zkřížené a založené ruce, „otevřená náruč“), prsty atd.

Podle DeVita se gesta dělí do čtyř skupin:[4]

1. Ilustrátory - doprovázejí a ilustrují slovní sdělení; používají se k naznačení tvaru, charakteru nebo velikosti předmětu, o kterém je řeč.
2. Afektivní projevy - vyjadřují emoce; jsou to například mimické projevy (úsměv, zamračení), gestikulace rukou, pohyby celého těla
3. Regulátory - signály, které regulují řeč nebo jednání; například přikývnutí jako signál, že druhý může pokračovat v řeči
4. Adaptéry - slouží k uspokojení nějaké potřeby; například poškrábání, odhrnutí vlasů, cvakání propiskou

• 
  Ilustrátor - znázornění velikost
• 
  Regulátor - Tiše!
• 
  Adaptér - poškrábání

• pozdravy
  • mávání rukou, případně s předmětem do strany obecný pozdrav,
  • mávání rukou směrem k adresátovi - vřelé rozloučení
  • zdvižení ruky s roztaženou dlaní - lehký pozdrav
  • salutování: napřímenou rukou ke spánku - pracovní pocta
  • úklona, poklona, pukrle - úcta a poděkování
• vzdávání
  • zdvižení obou rukou s otevřenými dlaněmi - vzdávám se
  • pokývnutí hlavou - souhlas
• pochvaly
  • sevřená pěst se zdviženým palcem - O.K., v pořádku, výborně
  • rozevřená ruka s ukazovákem a palcem do kroužku - výborně, skvěle
  • stranový vodorovný pohyb rukou s dolů rozevřenou dlaní - hotovo, konec
• otázky, nejasno
  • pokrčení (pozdvižení) ramen - nevím
  • pokrčení ramen se zdvihem obočí - zdůrazněné, překvapené nevím
  • pokrčení ramen s kývnutím hlavou - snad ano, ale nevím
  • pokrčení ramen s pozdvižením rukou s roztaženými prsty - otázka
  • kývání hlavou do stran - nejasno,
• odmítnutí
  • kroucení (otáčení do stran) hlavou - nesouhlas, odmítnutí
  • kývání zdvižené ruky s otevřenou dlaní - odmítnutí
• výhrůžka
  • zdvižení zaťaté pěsti, případně s pohybem nebo přiložením na místo úderu (na ukazujícím nebo i na adresátovi)
  • kopnutí směrem k pozorovateli (adresátovi)
• pokyny, výzvy
  • zdvižená ruka (ruce) s otevřenou dlaní (proti pozorovateli)
  • vodorovné točení zdvižené schoulené ruky - zdvih
  • svislé točení zdvižené schoulené ruky - start motorů. připravit
  • mávání paží s otevřenou rukou ve směru dlaně - urychlit pohyb v tomto směru dlaně
  • mávání otevřenou rukou ve směru dlaně dolů - zpomalit, brzdit
• řečnictví, mluva
  • směřování obličeje - konkrétní adresování
  • opakované přesunování směru pohledu - adresuje všem
  • zdvižení rukou - upoutávání pozornosti
  • zdvižený ukazovák - upozornění, varování
• sezení
  • na kraji sedadla - nakrátko, nesměle
  • s předklonem - naléhavě
  • plně opřeně - suverénně, pán situace
  • noha přes nohu - klid