Georg Simeth
Georg Simeth (25. října 1885 Heuhof – 23. dubna 1958 Niederhatzkofen b. Rottenburg, Německo[1] ) byl německý římskokatolický kněz, sídelní kanovník litoměřické kapituly v letech 1935–1946.
Jeho Milost Msgre. ThDr. Georg Simeth | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 12. července 1908 Litoměřice |
Osobní údaje | |
Datum narození | 25. října 1885 |
Místo narození | Heuhof, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 23. dubna 1958 (ve věku 72 let) |
Místo úmrtí | Niederhatzkofen b. Rottenburg, Německo |
Povolání | římskokatolický duchovní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel z německy mluvící rodiny ze severočeských Sudet. Na kněze byl vysvěcen 12. července 1908 v Litoměřicích.[1] V oboru teologie dosáhl doktorátu. V letech 1918–1935 byl farářem v Libčevsi. Dne 1. května 1935 byl litoměřickým biskupem Antonínem Weberem jmenován sídelním kanovníkem katedrály sv. Štěpána s kanonikátem hilleánským. Po skončení II. světové války v souvislosti s poválečným vývojem byl v květnu 1946, spolu s ostatními členy kapituly německé národnosti, zařazen do odsunu. Zemřel v Německu v roce 1958. Za svou duchovní činnost byl papežem jmenován monsignorem.
Odkazy
Reference
- TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017.
Literatura
- PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
- KASTLER Martin: Die Integration der Heimatvertribenen in der fränkischen Diözesen am Beispiel Eichstätts, in RAINER B., JANKER S.M. (Hg.): Vertriebene Katholiken – Impulse für Umbrüche in Kirche und Gesellschaft?, Münster 2005, ISBN 3-8258-5959-2
- MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 115