Generali Česká pojišťovna

Stanovy nejstarší vzájemné požární pojišťovny v Praze s názvem Císařsko královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav byly schváleny 27. října 1827. Hlavními zakladateli byli František Josef hrabě z Vrtby a Josef Matyáš hrabě z Thunu a Hohensteinu, kteří později stanuli ve funkci generálních ředitelů. Hlavním cílem bylo na základě vzájemnosti zabezpečovat nemovitý majetek svůj i poddaných proti nebezpečí požáru.[4] První škodu zaplatila pojišťovna v roce 1828 panu J. Lipšanskému z Loučic na panství Žehušickém. Upsané pojištěné hodnoty zpočátku činily 11 milionů zlatých, o třináct měsíců později vzrostly na 36 855 500 zlatých.[5]

Bouřlivý rok 1848, který přinesl zrušení poddanství, nové teritoriální rozdělení země a přenesení veřejné správy do rukou vládních orgánů, znamenal pro První českou řadu těžkých starostí a nutnost změny vnější organizace. Trvalo řadu let, než byla uspokojivě rozřešena otázka součinnosti s veřejnými úřady. Tyto okolnosti byly také hlavní příčinou těžkých obchodních ztrát, které však společnost nepoložily.[5]

Po stránce hospodářského vývoje se dějiny ústavu v poslední čtvrtině 19. století vyznačovaly stálým vzestupem, který byl jen zčásti zpomalován přechodnými výkyvy méně příznivých let. Trvalá prosperita ústavu v tomto období se projevila zejména v téměř nepřetržitém růstu rezervních fondů. Největší ztrátu v 19. století utrpěla Česká pojišťovna pojistným plněním za škody vzniklé požárem Národního divadla dne 12. 8. 1881 ve výši 297 869 zlatých[6], ale získala si velkou prestiž u českého národa, a tím propagovala nejen sama sebe, ale i české pojišťovnictví vůbec.

Na valné hromadě v roce 1909 bylo rozhodnuto o rozšíření činnosti na nová pojišťovací odvětví – pojišťování škod proti krádežím vloupáním a pojištění zákonné odpovědnosti. Bylo rovněž ustanoveno zvláštní oddělení ústavu – požárního zajišťování. Podle tehdejších předpisů nebylo možné připojit životní pojištění k ústavu jako zvláštní oddělení, a tak byl pro tento účel zřízen samostatný ústav, Česká vzájemná životní pojišťovna. Svým ředitelstvím i osobou předsedy správní rady byla však tato společnost úzce spjata s ústavem mateřským.[4]

První česká vzájemná pojišťovna byla členem prakticky všech tarifních i jiných dohod, které byly sjednány v domácím pojišťovacím obchodu. Svůj vliv se snažila posilovat i na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Hospodářská krize na počátku třicátých let rozlet ústavu přibrzdila, stejně jako nepřehledná situace za druhé světové války, kdy v zemi převzaly vliv německé pojišťovny.

Vyhláškou Ministerstva financí z 25. 5. 1948 bylo pět stávajících pojišťoven sloučeno v Československou pojišťovnu n.p.[6], která se tak stala monopolní pojišťovnou na území ČSR pro pojišťování vnitrostátních i zahraničních rizik a zajišťování. V roce 1950 byly vydány dvě zákonné normy, díky nimž byla poprvé v dějinách československého zákonodárství pojišťovna začleněna do ekonomicko-finančního systému ČSR. Nejrozsáhlejší a společensky nejvýznamnější oblastí činnosti ČP bylo pojištění obyvatelstva, zvláštní kapitolou vnitrostátní pojišťovací činnosti bylo pojišťování socialistických organizací (právnických osob). Kromě poskytování pojistné ochrany měla zákonem uloženo aktivní provádění zábrany škod.[7]

Státní pojišťovna se stala součástí československého finančního systému a její organizační struktura se přizpůsobila státnímu administrativnímu členění s hlavní správou v Ministerstvu financí. Na sklonku šedesátých let došlo k závažné změně v souvislostí s federalizací Československa: vznikly Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna. Nové pojistné potřeby se objevily především v souvislosti s přítomností sovětských okupačních vojsk na československém území.[7]

Změny se dotýkaly třeba nové koncepce rozvoje pojištění obyvatelstva, která se v sedmdesátých a osmdesátých letech v obou pojišťovnách zakládala na přednostním rozvoji pojištění osob. V roce 1975 vydala obě národní Ministerstva financí Zásady o bezziskovosti v životním a důchodovém pojištění.[7] V 70. letech došlo i k vypracování nové koncepce provozování zábranné činnosti v České státní pojišťovně.

Česká pojišťovna, pobočka Mělník.

Po sametové revoluci byla ČP postupně privatizována. Vláda schválila transformaci na akciovou společnost, 1. května 1992 proběhl zápis do obchodního rejstříku.[8] Patnáct procent akcií bylo nabídnuto v kupónové privatizaci, většina z nich skončila v privatizačních fondech spravovaných společnostmi Harvard Capital & Consulting, První investiční a Spořitelní investiční společnost. Následně došlo k prodeji majoritního podílu polostátním bankám. ČSOB získala 14 %, Komerční banka, Investiční a poštovní banka, Česká spořitelna a Interbanka shodně 10 %, Fond národního majetku si ponechal pouze 30 % podíl.[9]

V polovině devadesátých let měly české banky problémy s klasifikovanými úvěry. Problémy měly nejen banky, které držely v ČP majoritní podíl, ale také Kreditní banka Plzeň a Pragobanka, které vlastnila ČP. Tuto situaci využila investiční společnost PPF vedená Petrem Kellnerem. Investiční privatizační fondy spravované PPF odkoupily od České spořitelny a Interbanky jejich podíly. Stav Kreditní banky Plzeň a Pragobanky se rychle zhoršoval a ČP hrozily miliardové ztráty. 19. června 1996 se konala na Ministerstvu financí schůzka akcionářů ČP.[10] [11] Stát zastupovali ministr financí Ivan Kočárník (ODS), šéf FNM Roman Češka (ODA) a guvernér ČNB Josef Tošovský. Byla podepsána dohoda, na základě které skupina PPF převzala řízení samotné ČP a manažeři IPB si vzali na starost problémové banky. Součástí dohody byla opce pro PPF a IPB na odkoupení podílu ČSOB, podmíněná hospodařením ČP za rok 2007 (1997?) v černých číslech a auditorským výrokem bez výhrad. V roce 1998 PPF a IPB odkoupily podíl ČSOB a společně ČP ovládly, FNM a KB měly dohromady pouze 40% akcií.

Pobočka v České Lípě

V roce 2000 získala 31% akcií od IPB, podle pozdějších informací za 5,6 miliardy Kč, k červnu 2000 tak ovládala PPF 53,7%. Transakce byla později napadena u soudu, protože PPF uplatnila vysokou pokutu za pozdní převod části akcií ve výši 1,6 miliardy Kč. Spory se státem i ČSOB, jež získala aktiva zkrachovalé IPB, trvaly až do roku 2006 a nakonec skončily podle informací médií smírem.[12] V roce 2000 vláda Miloše Zemana odmítla nabídku PPF na odkup podílu FNM (asi 30% akcií), v roce 2001 však prodej podílu schválila. Stát získal za jednu akcii 3 750 Kč, celkem 3,9 miliardy korun. Ve stejném roce PPF získala i 10% podíl od Komerční banky za 1,279 miliardy Kč. V roce 2005 PPF rozhodla jako vlastník více než 90% vlastník o provedení squeeze-outu (vytěsnění minoritních akcionářů) za 21 288 Kč za akcii a stala se tak jediným vlastníkem České pojišťovny.[12]

V roce 2006 byl stoprocentní podíl PPF převeden do nově vzniklé společnosti CZI Holdings N.V., kam byla převedena i další aktiva PPF z oboru pojišťovnictví z Ruska a Ukrajiny. V roce 2007 PPF a Assicurazioni Generali oznámily, že vytvoří společný podnik – Generali PPF Holding, do kterého Generali vloží 1,1 miliardy eur a svá středoevropská aktiva, čímž v holdingu získá podíl 51%; PPF (resp. její dceřiná společnost PPF Co1 B.V.) pak vloží CZI Holding a v holdingu získá podíl 49 %. Společný podnik zahájil činnost v lednu 2008.[12]

V lednu 2013 PPF Group oznámila, že svůj podíl v holdingu postupně v letech 2013 a 2014 odprodá Assicurazioni Generali za 1,286 (2013) a 1,235 (2014) miliardy eur a dále získá dividendy ve výši 352 milionů eur, celkem tedy 2,873 miliard eur (asi 73 miliard Kč). Dále PPF Group z holdingu odkoupila za 80 milionů eur jeho aktiva v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu a na Ukrajině.[3] Galerie PPF Art skupiny PPF Petra Kellnera zakoupila také Galerii České pojišťovny.[13]

V prosinci roku 2019 převzala většinu pojišťovacích aktivit Generali Pojišťovny a přejmenovala se na Generali Česká pojišťovna. Nové logo obsahuje znak Generali a název Generali Česká pojišťovna. Změna proběhla 21. prosince 2019.[14]

• ČP DIRECT, a.s.
  • Vymazána z OR, sloučena se společností Direct Care s. r. o.
• Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.
  • Do r. 2016 ČP INVEST investiční společnost, a.s.
• Generali Real Estate Fund CEE a.s., investiční fond
  • Do r. 2016 ČP INVEST Realitní uzavřený investiční fond a.s.
  • Vlastní akciovou společnost City Empiria, které patří stejnojmenná budova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Generali Česká pojišťovna na Wikimedia Commons
• Generali Česká pojišťovna – oficiální stránky
• ČP Distribuce Archivováno 23. 4. 2020 na Wayback Machine – dceřiná společnost Generali České pojišťovny
• Generali Distribuce Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine – dceřiná společnost Generali České pojišťovny