General Dynamics–Grumman F-111B

General Dynamics/Grumman F-111B byl nadzvukový, dvoumotorový, palubní stíhací letoun dlouhého doletu, který měl být následníkem letounu F-4 Phantom II ve službách námořnictva Spojených států amerických (USN).

F-111B
F-111B (151974) nad palubou lodi USS Coral Sea v červenci 1968.
UrčeníZáchytný stíhač
VýrobceGeneral Dynamics a Grumman
První let18. května 1965
UživatelUS Navy
Vyrobeno kusů7
Cena za kus8 mil. dolarů[1]
Vyvinuto z typuGeneral Dynamics F-111 Aardvark
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letoun byl vyvinut v 60. letech společnostmi General Dynamics a Grumman pro americké námořnictvo jako součást TFX Programu, který byl společný i s letectvem Spojených států (USAF) za účelem výroby bojového letounu, který by mohl provádět různé mise. Návrh zahrnoval inovace jako křídla s měnitelnou geometrií, proudové motory s přídavným spalováním a střely dlouhého doletu naváděné radarem.

F-111B byl navržen souběžně s letounem General Dynamics F-111 Aardvark, který byl letectvem přijat jako úderné letadlo. Nicméně F-111B měl během vývoje problémy a kvůli stále se měnícím požadavkům námořnictva na letadlo pro manévrový vzdušný souboj se F-111B nedostal do sériové výroby. Jeho prototypy byly použity k testování a místo něho byl do služby přijat letoun Grumman F-14 Tomcat, který s F-111B sdílel (zpočátku) stejné motory, zbraňový systém AWG-9/Phoenix a měnitelnou geometrii křídel.

Specifikace (F-111B)
Nákres
F-111B (151970) nad Long Islandem v New Yorku, 1965.
F-111B (151974) při startu z USS Coral Sea v červenci 1968. Šlo o jediný z letounů F-111B, který podstoupil zkoušky na letadlové lodi.

Letouny č. 6 a 7, zdroj: Thomason,[2] Miller,[3] Logan[4]

Technické údaje
  • Posádka: 2 (pilot a obsluha zbraňového systému)
  • Délka: 20,98 m
  • Rozpětí:
    • rozložené: 21,3 m
    • složené: 10,34 m
  • Výška: 4,80 m
  • Nosná plocha:
    • rozložené: 60,9 m²
    • složené: 51,1 m²
  • Prázdná hmotnost: 20 910 kg
  • Vzletová hmotnost: 35 800 kg
  • Maximální vzletová hmotnost:39 900 kg
  • Pohonná jednotka : 2 × dvouproudový motor Pratt & Whitney TF30-P-3
    • Suchý tah: 10 750 lbf (47,8 kN)
    • Tah s přídavným spalováním : 18 500 lbf (82,3 kN) každý

Výkony
  • Maximální rychlost : Mach 2,2 (1 450 km/h, 2 230 km/h)
  • Dolet : 2 100 mil (1 830 nm, 3 390 km)
  • Maximální dostup : 19 000 m
  • Počáteční stoupavost: 108 m/s
  • Plošné zatížení:
    • rozložené: 586 kg/m²
    • složené: 703 kg/m²
  • Poměr tah/hmotnost : 0,47

Výzbroj

Avionika
  • Pulzní dopplerovský radar AN/AWG-9

Odkazy

Reference
  1. "Aircraft: Takeoff for the F-111". Time, 19 May 1967.
  2. Thomason 1998, pp. 55–56.
  3. Miller 1982, pp. 66, 80.
  4. Logan 1998, pp. 302–303.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.