Gender pay gap

Faktorů, které ovlivňují nevyváženost příjmu žen a mužů, lze najít více. Patří mezi ně:

• Diskriminace na pracovišti, tj. různé hodnocení stejné práce na základě pohlaví pracovníka. Tato praktika je v Evropské unii zakázána v rámci antidiskriminačních zákonů.
• Stereotypy. Rozdílné profilování dívek a chlapců během základního vzdělávání (viz genderové stereotypy v českém školství) a předsudky ke vztahu k výkonnosti, schopnostem a vlastnostem žen vedou k oslabení jejich pozic a k vytváření tzv. „skleněného stropu“, tedy neviditelné bariéry, na kterou ženy naráží při kariérním postupu.
• Segregace trhu. Odvětví, v nichž je tradičně zaměstnáváno víc žen než mužů, například zdravotnictví, školství či veřejná správa, jsou vnímána jako méně prestižní a hůře odměňována.
• Rodinný život. Ženy odchází na mateřskou dovolenou daleko častěji než muži a většinou s dětmi tráví více času než muži. Skloubit rodinný život a kariérní růst není vždy možné.

Podle metaanalýzy z roku 2005 vedené Doris Weichselbaumerovou a Rudolfem Winter-Ebmerem, která porovnávala více než 260 studií ze 60 států mezi roky 1960 a 1990, klesl za tři desítky let rozdíl mezi ženami a muži v hrubém platu (hrubé mzdě) ze 65 % na zhruba 30 %.[5]

Britský institut CMI vydal roku 2011 studii, ve které vyhodnotil, že pokud budou se bude příjmová propast mezi muži a ženami vyrovnávat současným tempem, ke konečnému srovnání dojde nejdříve v roce 2109.[6]

Gender pay gap (GPG) značí medián nebo průměrnou hodnotu mezi platovou odměnou všech pracujících žen a mužů ve vybraném pracovním sektoru či druhu zaměstnání. Obvykle je GPG značen buď procenty, nebo poměrem hrubé hodinové (či roční) mzdy ženy ku průměrné mzdě muže. V mnoha studiích se lze setkat i s GPG jako rozdílem logaritmů mzdy muže a ženy.[7] Při výpočtu příjmové nerovnosti v určitém státě se typicky plošně analyzují data celé pracující populace, přičemž nevládní organizace někdy ve svých průzkumech berou v potaz i sociální nerovnost a specificky aplikují výpočty na různé společenské vzorky, jako například příslušníky určitých etnik či jiných menšin, nebo zkoumají nevyrovnanost platů v rámci jedné firmy či organizace.

Při hledání konkrétních příčin nerovnosti je praktické se zaměřovat na výpočet mzdové propasti v rámci určité země či geografického území, jelikož výsledek pak není zkreslený rozdíly v životních nákladech a dalších specifikách různých zemí.

Nevyužívání potenciálu žen na trhu práce má negativní dopad na příjmy a zaměstnanecké penzijní pojištění a brání tak jejich ekonomické nezávislosti. Kdyby ženy měly stejné příležitosti ve všech povoláních na všech úrovních, mohl by tento fakt významným způsobem zlepšit ekonomiku a rovné postavení žen ve společnosti. Více žen na pracovním trhu by zvýšilo zaměstnanost a například v rámci EU by podle interních odhadů zajistilo nárůst HDP o 5,5 %, tedy 1490 miliard euro do roku 2050.[8]

Dle Evropské komise má platová nerovnost dalekosáhlé následky i na důchody žen. Ženy v Evropské unii vydělávají okolo 17,5 % méně než muži. V důsledku toho je potom 22 % žen starších 65 let ohroženo chudobou oproti 16 % mužů stejného věku.[9]

Na úrovni EU se statisticky určuje mzdová mezera jako rozdíl v průměrnému hrubému hodinovému platu ženy a muže vyjádřený procentem platu muže. Data se získávají z podniků, které mají více než 10 zaměstnanců. V roce 2016 Eurostat uvedl, že průměrný plat žen v rámci Evropské unie je o 16,2 % nižší než plat mužů. Na území eurozóny činí tento rozdíl 16,3 %. Na úrovni jednotlivých států se hodnoty GPG různí. V roce 2016 byl tento rozdíl nejnižší v Rumunsku, kde činil 5,2 % a nejvyšší v Estonsku, 25,3 %. Nejvyšší rozdíl je pak zejména ve finančnictví a pojišťovnictví – nejnižší 18,1 % v Itálii, nejvyšší 39,8 % v České republice. Průměrně je také GPG větší v soukromém sektoru.[11] Zmenšování příjmové nerovnosti žen a mužů a celkově boj s ženskou chudobou je jedním z hlavních cílů stanovených Evropskou komisí v dokumentu Strategic Engagement for Gender Equality 2016-2019.[12]

Tabulka genderové platové nerovnosti podle OECD z roku 2017 nebo posledních dostupných (od 2013).[13]