Gemerikum

Gemerikum je nejvrchnější tektonická superjednotka Centrálních Západních Karpat, tvořená převážně paleozoickými, méně mezozoickými horninami, na které je vázána podstatná část rudného bohatství Slovenska.[1] Svým věkem, horninovým složením i metamorfózou se výrazně odlišuje od ostatních západokarpatských jednotek. Gemerikum má charakter antiklinoria, v jehož středu se nachází starší, na okrajích mladší horniny. Buduje Spišsko-gemerské rudohoří, hlavně rozsáhlý masiv Volovských vrchů a tzv. „západogemerský ostroh“ (jižní část Revúcké vrchoviny)[2]. Gemerikum je ve své severní oblasti částečně nasunuto na veporikum, kde je ohraničeno lubenicko-margecianskou linií. Na západě, v oblasti Muráňské planiny, Stratenské hornatiny a Galmusu i na jihu v oblasti Slovenského krasu je překryto příkrovy meliatika, silicika a místy i turnaika (např. tektonické půlokno Turnianské kotliny).

Geologická mapa Slovenska, gemerikum hnědě

Gemerikum bylo podobně jako ostatní předmezozoické celky Západních Karpat postiženo hercynským vrásněním, tvořilo však jen okrajovou větev orogénu, a proto nebylo natolik postiženo metamorfózou. Při alpinské orogenezi byla metamorfóza opět poměrně slabá (facie zelených břidlic)[3]. Je podobné např. grazskému paleozoiku východoalpské Grauwackenzone.

Označení gemerikum (původně gemeridy) je odvozeno od studovaných typových oblastí v regionu Gemer.

Geologická stavba
Permské granity gemerika z oblasti Súľové, dvoueurová mince jako měřítko. Granity z této oblasti tvoří specializovaný S-typ granitů (zrudněné) s vysokým obsahem vzácných prvků a greiseny ve své vrchní části

Podle staršího členění se v gemeriku rozlišovaly dvě jednotky (též skupiny nebo série), starší gelnická (se stratigrafickým rozsahem od kambria po silur) a mladší rakovecká (devon).[4] Novější členění vypadá takto:

Severní gemerikum obsahuje paleozoické sedimenty oceánské kůry flyšové povahy jakož i porfyry, místy se vyskytují lydity

  • rakovecká jednotka (dříve označovaná jako fylit-diabasová série), tvořená nízkometamorfovanými fylity a diabasy
  • klátovská jednotka (dříve označovaná jako rulovo-amfibolitová série a považovaná za součást rakovecké skupiny), obsahuje metamorfózou silně zasažené bazické vulkanity

Na severní gemerikum nasedá sedimentární obal, který představují dvě spodněkarbonské obalové jednotky:

  • črmeľská skupina, kterou tvoří vulkanosedimentární formacie s magnezity
  • ochtinská skupina, podobná předchozí, se nachází na kontaktu s veporikem. Je typická polohami magnezitů, které vznikly přeměnou vápenců a dolomitů (se zkamenělinami trilobitů, brachiopodů a korálů), nacházejících se v současnosti už jen v jejich podloží.[5]
  • dobšinská skupina v severní části severního gemerika, tvořená klastickými materiály a karbonáty
  • krompašská skupina permského stáří, tvořená uhličitany a ryolity

Jižní gemerikum je tvořeno hlavně vulkanoklasty staršího paleozoika. Tvoří podstatnou část povrchové stavby gemerika a je v něm patrný alpinský klivážový vějíř. Tvoří jej:

  • gelnická (někdy též volovecká) jednotka, nejrozsáhlejší část gemerika, je tvořena staropaleozoickými usazenými a vulkanickými horninami, obsahujícími nejstarší nalezené makrofosilie Západních Karpat
  • štósská jednotka tvořená přeměněnými flyšovými sedimenty a zřídka metabazalty[6]

Sedimentární obal gelnické a štósské jednotky tvoří permsko-triasové horniny gočaltovské skupiny, která se skládá z následujících jednotek:

  • rožňavské sovrství tvořené spodněpermskými šedými a červenými pískovci
  • štítnické souvrství tvořené svrchněpermskými až spodnětriasovými lagunálními a mělkovodními břidlicemi, evapority a karbonáty

Jiné dělení[7] člení gemerikum na řadu příkrovových jednotek, z jihu na sever jsou to:

  • medzevský příkrov
  • jedľovecký příkrov
  • humelský příkrov
  • prakovský příkrov
  • mníšanský příkrov
  • kojšovský příkrov
  • rakovecký příkrov
  • črmeľský příkrov

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemerikum na slovenské Wikipedii.

  1. Mišík, M., 1976, Geologické exkurzie po Slovensku. SPN, Bratislava, 276 s.
  2. HUDECOVÁ, M. Stručný prehľad geologickej stavby Slovenska [online]. infovek.sk [cit. 2015-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (slovensky)
  3. Hók, J., Kahan, Š., Aubrecht, R., 2001, Geológia Slovenska. Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine Univerzita Komenského, Bratislava, 43 s.
  4. KÚŠIK, D. Prehľad geologickej stavby územia Slovenskej republiky (Západné Karpaty) [online]. permonik.host.sk [cit. 2015-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
  5. Vozárová, A., Vozár, J., 1988, Late paleozoic in Western Carpathians. Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 303 s.
  6. Maheľ, M., 1986, Geologická stavba československých Karpát / Paleoalpínske jednotky 1. Veda, Bratislava, 503 s.
  7. Grecula, P., 1982, Gemerikum - segment riftogenného bazénu Paleotethýdy. Mineralia Slovaca Monografia, Alfa, Bratislava, 363 s.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.