Gazprom

Gazprom dodává zemní plyn mnoha státům Evropské unie, hlavně Německu, Česku, Slovensku, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Kromě toho zásobuje východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. V posledních letech se rozvíjí i jeho obchod s Tureckem a se státy mimo Evropu, především s Čínou. Gazprom bude těžit plyn i v Bolívii.[3] Dodává plyn i na trh Spojených států, kde drží asi 5% podíl.^[zdroj?]

V roce 2005 byla uzavřena smlouva mezi Gazpromem a německými koncerny E.ON a BASF o stavbě velkokapacitního plynovodu pod Baltickým mořem z Ruska přímo do Německa. Tento plynovod zvaný Nord Stream je již v provozu. Členem a později předsedou dozorčí rady společnosti Nordeuropäische Gasleitungs-Gesellschaft (NEGP), která tento plynovod provozuje, se stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. V současnosti je již připravena výstavba druhého tahu tohoto plynovodu s názvem Nord Stream 2, kterým by se přepravní kapacita ještě zdvojnásobila. Tato stavba však naráží na silný odpor ze strany Polska, Ukrajiny a také Spojených států.

Gazprom se také ve velkém měřítku zabývá těžbou a distribucí ropy. V roce 2007 měl 445 000 zaměstnanců; do roku 2016 se tento počet zvýšil na 456 000. To znamená, že Gazprom je po armádě Ruské federace druhým největším zaměstnavatelem v zemi, nadto s nadprůměrnými výdělky.[4]

Z akciového kapitálu ve výši 11 400 miliard rublů (₽) koncem roku 2016, což odpovídalo 151,8 miliardy USD, drží ruská vláda kontrolní většinu 50 % plus jednu akcii, zatímco zbývajících téměř 50 % akcií připadá na soukromé investory. Akcie Gazpromu jsou obchodovány na ruských i zahraničních burzách cenných papírů. Předsedou představenstva Gazpromu je Alexej Miller; v jeho dozorčí radě má ruská vláda většinu zástupců.

Od listopadu 2011 Gazprom zcela vlastní běloruskou společnost Beltranshaz provozující tranzitní plynovody do Evropy. Kromě platby ve výši 2,5 miliardy dolarů se Gazprom v rámci obchodu zavázal několik let dodávat Bělorusku levnější plyn.[5]

Gazprom staví v Petrohradu svou novou centrálu s názvem Lakhta Center. Součástí centrály je zatím ještě ne zcela dokončený supermoderní mrakodrap, který je od ledna 2018 vysoký 462 metrů, s 87 podlažími a nástavbou. Tím je již nejvyšší budovou celé Evropy, přičemž další čtyři místa v tomto pořadí patří mrakodrapům v  Moskvě.

V roce 2016 činil celkový obrat obchodní činnosti Gazpromu 6 100 miliard rublů (₽), což tehdy při kurzu zhruba 70 rublů za 1 euro odpovídalo 67 miliardám eur a zhruba 1 800 miliardám Kč. Z toho zůstal koncernu provozní zisk 725,6 miliardy rublů (asi 10 miliard eur). Celková aktiva byla v tom roce vyčíslena na 16 900 miliard ₽ při vlastním kapitálu ve výši 11 400 miliard ₽.[6]

V roce 2017 zaznamenal Gazprom nárůst obratu o 7 % na 6 500 miliard rublů. Tento výsledek vděčí koncern hlavně tomu, že se mu podařilo zvýšit výkony v těžbě ropy, zatímco prodej zemního plynu vzrostl jen o 1 %. Objemově jde přitom jen skoro 50 % plynu do evropských zemí, ale díky o hodně vyšším cenám než na ruském trhu vytvořil obchod s evropskými zákazníky více než 67 % obratu Gazpromu z těžby plynu. Ceny plynu pro ruské zákazníky nesmí překračovat určitou mez, čímž jsou brány ohledy na kupní sílu ruského obyvatelstva i podniků.[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gazprom na Wikimedia Commons