Gazela dorkas

Gazela dorkas (Gazella dorcas) je malá, poměrně běžná gazela. Žije především v Severní Africe a místy i na Blízkém východě (Izrael, Jordánsko).[2]

Gazela dorkas
Samec a samice
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Podřádpřežvýkavci (Ruminantia)
Čeleďturovití (Bovidae)
Podčeleďantilopy (Antilopinae)
Rodgazela (Gazella)
Binomické jméno
Gazella dorcas
(Linné, 1758)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

V kohoutku měří 55–65 cm, délka těla je 90–110 cm a hmotnost dosahuje 15–23 kg. Rohy měří 15 až 25 cm u samic a 25 až 38 cm u samců, přičemž rohy samců jsou výrazně tlustší, zahnutější a s výraznějšími prstenci.[2] Zbarvení je béžové či načervenalé na bocích a horní polovině těla, břicho bývá světlé.[2]

Ekologie a chování

Umí přežít v suchém prostředí pouští a polopouští s minimálními nároky na vodu, pokud je potřeba, obejde se bez vody úplně a tekutiny získává z rostlinné stravy.[2] Vyskytuje se rovněž na savanách. Žije v párech nebo malých stádech, tvořených jedním dominantním samcem, samicemi a jejich mláďaty. Výjimečně mohou stáda čítat až 100 jedinců.[2]

Živí se listy akácií a různých křovin, když má možnost, spásá trávu a jiné rostliny.

Jejími predátory jsou jakékoliv střední a větší šelmy od šakalů, karakalů a vlků, přes psy hyenovité, hyeny, až po gepardy, levharty a lvy. Mohou se stát i kořistí krajt a orlů.[2] Zdravá gazela je většinou schopna útočníkům uniknout, neboť dosahuje rychlosti až 80 km/h a umí výborně kličkovat.

Rozmnožování

Doba březosti se pohybuje od 164 do 180 dnů. Samice rodí jedno nebo výjimečně dvě mláďata. Ta jsou kojena do 2 až 3 měsíců. Pohlavní zralosti dosahují v 9 (samci) až 18 měsících (samice). Doba dožití v divočině se pohybuje okolo 10 let, maximálně pak 12,5 roku.[2]

Populace, hrozby

Celková populace je odhadována na několik desítek tisíc jedinců, přičemž nejvíc jich žije v Čadu, Nigeru a zemích afrického rohu, populační trend je pokles. Hlavní hrozbou pro gazelu dorkas je člověk a jeho aktivity, především nadměrný lov a extenzivní chov domácích zvířat, která jsou schopna spást lokálně veškerou vegetaci.

Zajímavost

Vyhynulá gazela dlouhorohá byla dříve považovaná za poddruh gazely dorkas, ale genetické zkoumání zjistilo, že jde o rozdílné druhy.

Galerie

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. CASTELLÓ, José R. Bovids of the World. Antelopes, Gazelles, Cattle, Goats, Sheep, and Relatives. Princeton and Oxford: Princeton University Press, 2016. 664 s. ISBN 978-0-691-16717-6. S. 140–143.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.