Gargantua a Pantagruel

Gargantua a Pantagruel (1532–1564) je pětidílný román Francoise Rabelaise z období renesance, jenž byl částečně inspirován tehdy oblíbenou lidovou četbou o životě obrů.[1] Jedná se o jakýsi burleskní výchovný román líčící svéráznou cestu hlavní postavy za poznáním, přičemž první dvě knihy připomínají svou podobou svéráznou Iliadu, poslední dvě pak neméně svéráznou Odysseu.[1] Tato stavba románu poskytovala autorovi spoustu příležitostí k satiře na všechny oblasti soudobého života a středověkého myšlení, jako byly scholastická teologie a logika, mnišství a katolická askeze, protestantské puritánství i doznívající rytířství; krom toho je i parodií na soudobou literaturu a její žánry.[1] V utopii Thelémského opatství založeného obrem Gargantuou podává však Rabelais také svou vlastní vizi svobodného lidství.[1]

Gargantua a Pantagruel
AutorFrançois Rabelais
Původní názevLa vie très horrifique du grand Gargantua, père de Pantagruel
ZeměFrancie
Jazykstřední francouzština a francouzština
Žánrfantasy a satira
Datum vydání1534
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějová linie

Dějová linie románu je tvořena historií královského rodu obrů – otce, syna a vnuka. První kniha začíná narozením Gargantuy, syna obra Grand Gousiera, a pokračuje jeho výchovou, studiemi v Paříži, válkou a založením utopického opatství Thelémského. Ve druhé knize přichází na svět Gargantuův obrovský syn Pantagruel, který, když dospěje a vystuduje, se vydá na dobrodružné cesty se svým přítelem Panurgem. Třetí kniha líčí groteskní Pantagruelovy úvahy o ženitbě a rozhodnutí o návštěvě věštírny, čtvrtá a pátá pak samotnou fantastickou plavbu k věštírně Božské Lahvice, při jejímž průběhu hrdinové poznají řadu parodicky utopických ostrovů a jejich obyvatel a v závěru získávají zde vytouženou věštbu a její výklad.

O autenticitě a autorství páté knihy vydané až po Rabelaisově smrti ovšem panují pochybnosti.[1]

Gustave Doré, Gargantuův oběd, ilustrace k románu

Přijetí a kritické ohlasy

Román vzbudil u čtenářů velkou odezvu, avšak Sorbonna, která je v knize popsána jako bašta scholastické výchovy, odsoudila první dva díly jako obscénní. Kvůli proticírkevnímu tónu a až „karnevalově“ veselému zesměšňování zavedených tradic se proti románu ohradil i reformátor Jan Kalvín a církví byla kniha veřejně odsouzena. Rabelaisovo dílo zařadila katolická církev na Index zakázaných knih. Zůstalo na něm až do konce 19. století, zmiňuje ho ještě Index z roku 1892.[2]

V pozdějších epochách (baroko, klasicismus) upadalo Rabelaisovo dílo vzhledem ke svému humornému vyznění stále znovu do nemilosti, objeveno bylo znovu až romantiky.[1] Silný vliv měl Rabelaisův styl grandiózní slovní zásoby a funkčního mísení archaismů, latinismů, neologismů, přísloví, vznešených obratů i vulgarit např. na N. V. Gogola nebo Vladislava Vančuru. Z podobných důvodů stoupl i vědecký zájem o román na počátku 20. století v dílech strukturalistů, hlavně Michaila Bachtina.[1]

České překlady

Z několika českých překladů uvádíme klasický překlad Jihočeské Thelémy.

Zajímavost

Prokop Miroslav Haškovec použil ve svém překladu opakovaně relativně nové úsloví „Matičko skákavá“. Parafrázoval tak původní francouzskou slovní hříčku.[3] Rabelais totiž užil zvolání par la Mer Dé (ve smyslu u Matky Boží), jehož část při vyslovení zazní jako francouzské expresivní merde.[4]

Odkazy

Reference
  1. MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl, 2. díl M-Ž. [s.l.]: Odeon, 1988. S. 166–167.
  2. Index librorum prohibitorum sanctissimi Domini Nostri Leonis XIII. Pont. Max. jussu editus: Editio IV. Taurnensis cum appendice usque ad 1892. Taurini : Typ. Pontificia et Archiepiscopalis Eq. Petrus Marietti, 1892. 444 s. [Viz str. 326.]
  3. RABELAIS, François. Život Gargantuův a Pantagruelův, 49, 113, 668 [online]. Praha: Družstevní práce, 1930 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
  4. RABELAIS, Francois. The Complete Works of Francois Rabelais/Glossary [online]. University of California Press. Dostupné online. (angličtina)

Literatura
  • MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl. 2. svazek, M–Ž. Vyd. 2. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0004-8. [Stať „Gargantua a Pantagruel" je na str. 166–167; autorka Daniela Hodrová.]
  • OUŘEDNÍK Patrik: Jak se Pantagruel seznámil s Panurgem, jehož pak miloval po celý život. O třech imaginárních jazycích Françoise Rabelaise. Souvislosti, 2, 2002.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.