Gardénie
Gardénie (Gardenia) je rod rostlin z čeledi mořenovité. Jsou to dřeviny s jednoduchými vstřícnými listy a nápadnými bílými až žlutými květy. Rod zahrnuje asi 130 druhů a je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa. Gardénie jasmínovitá je v různých kultivarech pěstována jako pokojová či kbelíková rostlina. Některé druhy gardénií mají význam v lékařství nebo v tradiční medicíně, např. v indické ájurvédě. Mezi hlavní obsahové látky náležejí iridoidní glykosidy.
Gardénie | |
---|---|
Gardénie jasmínovitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
Rod | gardénie (Gardenia) J.Ellis, 1761 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Gardénie jsou beztrnné nebo trnité keře nebo řidčeji stromy. Listy jsou jednoduché, vstřícné nebo výjimečně v trojčetných přeslenech, u některých druhů nahloučené na koncích větví. V paždí žilek na rubu listů jsou často domatia. Palisty jsou vytrvalé nebo opadavé, krátce srostlé okolo stonku nebo až zcela srostlé v kuželovitou číšku. Květy jsou často velké a nápadné, oboupohlavné, přisedlé nebo stopkaté, ve vrcholových nebo pseudoúžlabních svazečcích či vrcholících, někdy redukovaných na jediný květ. Kalich je zakončený 5 až 8 laloky nebo srostlý v trubku či kuželovitou číšku která při rozvoji květu nepravidelně puká. Koruna je bílá, smetanová nebo žlutá, nálevkovitá až řepicovitá, s trubkou zakončenou 5 až 12 laloky, uvnitř lysá nebo chlupatá. Tyčinek je 5 až 12, jsou přirostlé v ústí korunní trubky, mají krátké nitky a jsou zanořené nebo vyčnívající. Semeník obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Blizna je kyjovitá až dvoulaločná. Plodem je kožovitá nebo dužnatá, kulovitá až elipsoidní bobule. Plody jsou obvykle žluté až oranžovočervené nebo hnědé, s oranžovou dužninou a mnoha semeny.[1]
- Květ Gardenia resinifera
- Gardenia carinata
- Plod Gardenia brighamii
Rozšíření
Rod gardénie zahrnuje asi 130 druhů.[2] Je rozšířen v tropech a subtropech Starého světa: v Africe, Asii, severní Austrálii, ostrovech Tichomoří a na Madagaskaru.[1]
Taxonomie
Rod Gardenia je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Ixoroideae a tribu Gardenieae. Tvoří monofyletickou skupinu spolu s rody Genipa, Aoranthe, Ceriscoides a Kallarsenia. Nejblíže příbuzným rodem je Kallarsenia.[3] Počet udávaných druhů se v různých zdrojích silně liší, a to od 60 až do 250.[1]
Obsahové látky
Gardénie jasmínovitá obsahuje iridoidní glykosidy, zejména geniposid, genipin, gardenosid a kyselinu geniposidovou. Ve stoncích a kořenech je obsažen také stigmasterol, D-mannitol a kyselina oleanolová. V listech je přítomen cerbinal, látka s antimykotickým působením. Latex z Gardenia gummifera obsahuje flavony, mj. gardenin, de-Me-tangeretin a nevadensin, dále wogoniny, isoscutellarein, apigenin a de-MeO-sudachitin. Podobné látky obsahuje také latex G. resinifera.[4]
Ekologické interakce
V jihovýchodní Asii jsou gardénie živnými rostlinami modráskovitých motýlů Artipe eryx a Pithecops corvus.[5] V Asii se na gardéniích živí housenky lišaje Cephonodes hylas,[6] v Austrálii Cephonodes kingii.[7]
- Pithecops corvus
- Artipe eryx
- Lišaj Cephonodes kingii
- Housenka lišaje Cephonodes hylas
Zástupci
- gardénie jasmínovitá (Gardenia jasminoides)
Význam
Gardénie jasmínovitá je pěstována jako pokojová či kbelíková rostlina, v klimaticky příhodných oblastech tropů a subtropů i jako okrasný keř. Rostlina pochází z Číny a Japonska. Vyznačuje se tmavě zelenými, lesklými listy a velkými, bílými, vonnými květy. Byly vypěstovány četné kultivary např. s plnými či poloplnými květy (např. 'Aimee Yoshida', 'Candlelight', 'Mystery'), prodlouženou dobou květu ('August Beauty'), skvrnitými a panašovanými listy ('Variegata', 'Aureovariegata') aj.[8] Z dalších druhů jsou pěstovány zejména Gardenia coronaria, G. taitensis, G. ternifolia a G. thunbergia.[9]
Některé druhy mají význam v tradiční indické medicíně. Plody gardénie jasmínovité se požívají při překyselení trávicího traktu, zácpě, cholestáze a různých zánětech, celá rostlina proti střevním parazitům, jako spasmolytikum aj. Podobně jsou používány i v tradiční čínské medicíně. Latex z Gardenia gummifera je v ájurvédě používán jako spasmolytikum, stimulans, antiseptikum, expektorans a proti střevním parazitům. Kůra G. latifolia slouží k léčení kožních nemocí podobně jako latex z G. resinifera. [4][10] Kořeny Gardenia philastrei byly testovány ohledně antimalarického účinku.[11]
Tvrdé dřevo některých druhů (G. turgida, G. latifolia) je v Indii používáno jako náhrada dřeva zimostrázu. Je nažloutlé a má velmi jemnou strukturu.[12] V Malajsii je dřevo gardénií obchodováno pod názvem mentiong.[13]
Odkazy
Reference
- CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Gardenia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- PERSSON, Claes. Phylogeny of Gardenieae (Rubiaceae) based on chloroplast DNA sequences from the rpsl6 intron and trnL(U.AA)-F(GAA) intergenic spacer. Nordic Journal of Botany. 2000, čís. 20(3).
- KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- VANE-WRIGHT, R.I.; DE JONG, R. The butterflies of Sulawesi: annotated checklist for a critical island fauna. Zoologische Verhandelingen. 2003, čís. 343. Dostupné online.
- PITTAWAY, A.R.; KITCHING, I.J. Sphingidae of the Eastern Palaearctic. Cephonodes hylas [online]. Dostupné online. (anglicky)
- HERBISON-EVANS, Don; CROSSLEY, Stella. Cephonodes kingii [online]. 2012. Dostupné online. (anglicky)
- HATCH, Laurence C. Cultivars of woody plants. Volume I A-G. Raleigh, USA: TCR Press, 2007. ISBN 978-0-9714465-0-2. (anglicky)
- LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky)
- HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky)
- TROTTER, H. The common commercial timbers of India and their uses. Delhi: Government of India, Central Publication Branch, 1960. (anglicky)
- WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu gardénie na Wikimedia Commons
- Taxon Gardenia ve Wikidruzích
- Článek na webu magazínu 100+1 ZZ