GAZ 69
GAZ 69 byl lehký terénní automobil s náhonem na všechna čtyři kola, vyráběný v letech 1953–1972 v bývalém Sovětském svazu. Automobil se stal standardním dopravním prostředkem všech armád Varšavské smlouvy. V Československé lidové armádě nahradil vůz Škoda 1101 VO. GAZ 69/69M byl určen pro přepravu osmi osob a štábní verze GAZ 69A pro přepravu pěti osob. Kromě transportního určení sloužilo vozidlo v ČSLA jako radiovůz, vozidlo chemického průzkumu, sanitní vůz, výsadkářská modifikace a též jako tahač 82mm bezzákluzového kanónu vz. 59.
| GAZ 69 | |
|---|---|
 | |
| Výrobce | GAZ, UAZ |
| Roky produkce | 1953–1972 |
| Místa výroby | Gorkij, Uljanovsk |
| Předchůdce | GAZ 67 |
| Nástupce | UAZ-469 |
| Technické údaje | |
| Délka | 3,85 m |
| Šířka | 1,85 m |
| Výška | 2,03 m |
| Rozvor | 2,30 m |
| Pohotovostní hmotnost | 1525 kg |
| Motor | |
| Motor | vodou chlazený benzinový čtyřválec M-20 s rozvodem SV |
| Objem | 2120 cm3 |
| Počet válců | 4 |
| Výkon | 55 hp (40,5 kW) při 3600 ot./min. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Prototyp vozu GAZ 69, který konstrukčně vycházel z modelu GAZ 67, byl dokončen koncem roku 1948 skupinou techniků pod vedením Grigorije Mojsejeviče Vassermana. Sériová výroba byla zahájena 1. září 1953 v Gorkovském avtomobilnem zavodě (ГАЗ - Горьковский автомобильный завод), kde vydržela až do konce roku 1954, kdy byla přesunuta do Uljanovského UAZ. V Uljanovsku výroba pokračovala od roku 1956 až do prosince 1972, kdy byla nahrazena produkcí vozu UAZ-469. Zde byla také zavedena výroba pětimístného štábního modelu A, který sloužil k přepravě důstojníků. Brány obou továren opustilo celkem 634 285 vozidel typu 69 (UAZ-GAZ-69 - 356 624 ks, UAZ-GAZ-69А - 230 185 ks, UAZ-GAZ-69AM a UAZ-69M - 10 551 ks. Rozdíl v počtu náleží dalším modifikacím).
Konstrukce
GAZ 69 využíval osvědčeného svařovaného žebřinového rámu, který nesl kovovou karoserii krytou plachtou. Základní transportní model 69 měl pár dveří a zadní sklopnou stěnu. Uvezl buď 8 mužů, nebo 2 muže a 500 kg nákladu. Štábní model 69A disponoval čtvero dveřmi (pár na jedné straně byl zaměnitelný), pěti místy a možností přidat 50 kg nákladu. Drtivá většina dílů byla pro oba typy společná. Čtyřválcový motor GAZ s rozvodem SV a zdvihovým objemem 2120 cm³ poháněl přes třístupňovou převodovku a dvoustupňovou přídavnou redukční převodovku zadní, nebo všechna kola. Spotřeba benzínu uváděná výrobcem byla 14 l/100 km při náhonu 4×2.
Zvláštní konstrukci, která vycházela z obojživelného válečného Ford GPA, měl model GAZ 69 MAV. Oproti terénní verzi měl navíc rozvodovku pohánějící třílistou vrtuli pro pohon ve vodě a čerpadlo vody vnikající do vany karosérie. Auto bylo ve vodě řízeno kormidlem spřaženým s volantem.
GAZ 69
Interiér vozu
Systém 3M6 Šmel na voze GAZ-69.jpg.webp)
GAZ z produkce továrny UAZ_Romania_(owner_Dirk_baumbach)_pic3.JPG.webp)
Rumunská licenční verze ARO M461
Motorový prostor
Technické parametry
| Délka | 3850 mm |
| Šířka bez náhradního kola | 1750 mm |
| Výška | 2030 mm |
| Rozvor | 2300 mm |
| Přední úhel náběhu | 45 |
| Zadní úhel náběhu | 35 |
| Celková hmotnost | 1525 kg |
| Nejvyšší rychlost | 90 km/h |
| Max. výkon při 3600 ot./min | 55 HP |
| Max. kroutící moment | 12,7 kgm |
| Počet válců | 4 |
| Zdvihový objem motoru | 2,12 l |
| Převodovka | tři stupně vpřed, jeden vzad |
| Převody | 1 - 3,115 2 - 1,772 3 - 1,00 zpětný chod - 3,738 |
| Benzínová palivová nádrž | 48l hlavní 27l přídavná |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku ГАЗ-69 na ruské Wikipedii.
Literatura
- Tanková a automobilová technika v české a slovenské armádě. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2003. 331 s. ISBN 80-206-0684-X. Kapitola Osobní terénní automobil GAZ-69, s. 155–158.
- TUČEK, Jan. Auta východního bloku. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 292 s. ISBN 978-80-247-2585-7. Kapitola Gazíky a M 72, s. 57–58.
- VANDERVEEN, Bart. Historická vojenská vozidla. 1. vyd. Olomouc: Poznání, 2012. 400 s. ISBN 978-80-87419-17-5. Kapitola Sovětský svaz, s. 217.
