Géza Fejérváry
Géza Fejerváry (15. března 1833, Josefov – 25. dubna 1914, Bécs) byl uherský generál, politik a premiér.
| Géza Fejérváry | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. března 1833 Josefov |
| Úmrtí | 25. dubna 1914 (ve věku 81 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Tereziánská vojenská akademie (do 1851) |
| Profese | ekonom, politik, diplomat a důstojník |
| Commons | Géza Fejérváry |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Fejérváry se narodil do rodiny maďarského důstojníka pocházejícího z dnešního Chmeľova (maďarsky Komlóskeresztés). Roku 1851 absolvoval Tereziánskou vojenskou akademii ve Vídni. Osm let poté na sebe poprvé upozornil během sardinské války za sjednocení Itálie (1859-1860).
Trojí bitva u Solferina, Guidizzola a San Martina (1859) pro Rakousko znamenala porážku a ztrátu bohaté Lombardie, mladý kapitán Fejérváry byl však za hrdinství u San Martina oceněn řádem Marie Terezie. Než Fejerváry v 70. letech 19. století vstoupil do politiky, prošel ještě Druhou šlesvickou válkou (1864) a Prusko-rakouskou válkou (1866).
Fejérvárymu se roku 1872 stal státním tajemníkem uherského ministra národní obrany, dvanáct let na to dokonce ministrem národní obrany (1884 - 1903). Mezitím roku 1875 od Františka Josefa I. přijal šlechtický titul svobodného pána (barona) z Komlóskeresztésu a stal se členem Horní komory uherského parlamentu. V roce 1901 pak za své zásluhy o stát obdržel k 50. výročí vojenské služby královský uherský řád sv. Štěpána.
Ministerstva se Fejérváry vzdal roku 1903. Učinil tak spolu s premiérem Kálmánem Széllem na protest proti neschválení zákona o zvýšení počtu branců, což v Uhersku vyvolalo ústavní krizi (1903-1907). Než se ale Fejérváry stáhl z politiky, byl Františkem Josefem I. proti vůli většiny uherské šlechty ustaven předsedou úřednické vlády (1905-1906). Početné odpůrce však Fejérváry uklidnil tím, že s nimi uzavřel dohodu, na jejímž základě byla jmenována nová vláda Sándora Wekerleho (1906-1909). Teprve pak se odebral do politického a vojenského důchodu, aby coby generál pěchoty převzal čestnou hodnost kapitána královské uherské tělesné stráže po zesnulém knížeti Esterházym.
Odkazy
Literatura
- Fejérváry von Komlós-Keresztes. In: Rakouský bibliografický lexikon 1815–1950, Vídeň: Rakouská akademie věd, 1957, sv. 1 (německy)
- Fejervary, Geza, Freiherr von In: Encyclopædia Britannica. Londýn / New York: Sears, Roebuck and Company, 1922. 31. sv. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Géza Fejérváry na Wikimedia Commons
