Gábriel Steiner

Od třinácti let pracoval jako tiskařský učeň v Budapešti. Od roku 1906 se angažoval v sociální demokracii. Během Maďarské republiky rad působil jako komisař pro zásobování. Po porážce republiky rad byl uvězněn režimem Miklóse Horthyho. Uprchl do Československa, kde se angažoval v levé frakci maďarské sociální demokracie, později v KSČ. Patřil mezi její zakládající členy, od roku 1929 byl členem ústředního výboru. Ve 20. letech byl vězněn pro politickou činnost.[3] V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[4]

Podle údajů k roku 1930 byl profesí tiskařem v Komárně.[5]

Později přešel do horní parlamentní komory. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do prosince 1938, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění KSČ.[6]

Angažoval se v pomoci španělským republikánským silám během tamní občanské války. 30. března 1939 byl zatčen nacistickými úřady v Praze a poslán do vězení v Drážďanech, pak do koncentračního tábora Dachau.[3] Podle jiného zdroje byl zatčen v říjnu 1939 a vězněn na Pankráci a v Buchenwaldu.[7] Byl zastřelen v Koncentračním táboře Buchenwald.[7] Zdroje uvádějí jeho smrt v roce 1939 nebo 1942. V roce 1959 po něm byly pojmenovány loděnice v Komárně.[3]