Fudži (1896)

Fudži (japonsky 富士) byla bitevní loď typu predreadnought japonského císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Jašima náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Fudži, Jašima, Šikišima, Hacuse, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Byla pojmenována podle známé japonské hory Fudži.

Základní údaje
Typ: Predreadnought
Třída: Fudži
Číslo trupu: 甲号 Kó Gó ~ č. A[1]
Jméno podle: 富士山, Fudži-jama – hora ležící mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši
Objednána: v loděnicích Thames Iron Works, Velká Británie[1]
Zahájení stavby: 1. srpna 1894[1]
Spuštěna na vodu: 31. března 1896[2]
Uvedena do služby: 17. srpna 1897[2][1]
Osud: od 1922 jako hulk
sešrotována v roce 1948[1]
Cena: 9 953 445 jenů 44 sen a 3 rin plánovaný rozpočet
10 380 000 jenů konečná cena[1]
Takticko-technická data
Výtlak: 12 533 T normální[2]
Délka: 113,99 m mezi svislicemi[2]
Šířka: 22,25 m max.[2]
Ponor: 8,08 m[2]
Pohon: Po dokončení:
10 válcových kotlů
2 vertikální tříválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí Humphrys, Tennant and Co.
2 hřídele[2]
13 500 k indikovaný (9929,2 kW[p 1]) projektovaný
14 100 k (10 370,5 kW[p 1]) skutečný[2]
Palivo: 700 t uhlí normál
1200 t uhlí plný náklad projektovaný
1117 t uhlí plný náklad skutečný[2]
Rychlost: 18,655 uzlů (34,5491 km/h) při zkouškách[2]
13 uzlů (24 km/h) po přestavbě v roce 1914
Dosah: 7000 námořních mil při 10 uzlech (12 964 km při 18,5 km/h)[2]
Posádka: 726[2]
Pancíř: Harveyovaná ocel:
356 až 457 mm boční pás
127 až 356 mm barbety
102 mm přední a zadní přepážka
152 mm čelo kasemat
356 mm velitelská věž
63 mm paluba (niklovaná ocel)[2]
Výzbroj: Po dokončení:
4 × 305 mm/40 Armstrong (2×II)
10 × 152 mm/40 Armstrong (14×I)
20 × 47 mm/40 3-pdr kanón Jamauči (20×I)
4 × 47 mm 2,5-pdr kanón Jamauči s krátkou hlavní (4×I)
5 × 450mm[p 2] torpédomet typu AN (1 nadhladinový, 4 podhladinové)[2]
Ostatní: 5 × 60cm světlomet[2]

Historie

Fudži a její sesterská loď Jašima byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Fudži objednána v roce 1894 v britských loděnicích Thames Iron Works.

Rusko-japonská válka
Bitevní loď Fudži na pohlednici z roku 1905

Fudži byla dodána v roce 1897 a stala se součástí jádra japonské flotily během rusko-japonské války v letech 1904-1905. Dne 9. února 1904 byla dvakrát zasažena nepřátelskou palbou při odstřelování ruského přístavu Port Arthur. Dne 22. března opět bombardovala stejný přístav. 10. srpna 1904 se zúčastnila bitvy ve Žlutém moři. V bitvě u Cušimy 27. května 1905 byla sice jedenáctkrát zasažena, ale svou palbou potopila ruskou bitevní loď Borodino, ze které se po zničující explozi zachránil jen jeden z 830 příslušníků posádky.

Modernizace

Po skončení rusko-japonské války byla Fudži modernizována – byly odstraněny stěžňové koše a vyměněny kotle. Další modernizaci podstoupila v roce 1910, kdy byla všechna v Británii vyrobená děla vyměněna za japonská. Dne 28. srpna 1912 byla překlasifikována na kaibókan 1. třídy a přeřazena k výcviku dělostřelců a námořníků. Pro svou celkovou zastaralost strávila první světovou válku v přístavu Kure jako cvičné plavidlo.

Závěr kariéry

V roce 1922 byla Fudži odzbrojena a stala se ubytovací lodí. Její šrouby, dělové věže a všechna děla byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými nástavbami a plochou palubou pro výcvik. Další dvě desetiletí strávila zakotvená v Jokosuce jako plovoucí kasárna a výcvikové centrum.

Od roku 1944 byla loď využívána jako vývojové centrum kamuflážních schémat, které byly testovány na jednometrových modelech japonských letadlových lodí. Fudži utrpěla určité škody při amerických náletech, ale nepotopila se a v roce 1948 byla v Jokosuce sešrotována.

Odkazy

Poznámky
  1. Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín a parních strojů císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nedošlo k přehodnocení výkonu japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín a parních strojů v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
  2. Torpédomety typu AN byly (a jsou) označovány i jako 18″ (čili 457,2 mm), oficiální označení v centimetrech (torpédometů i torpéd) ale bylo 45 cm a podle Lacroix & Wells (tabulka H.12, str. 778) by se skutečně mělo jednat o 450 mm

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese battleship Fuji na anglické Wikipedii.

  1. LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 13. (anglicky) – odkazováno jako „Lengerer, Contributions V“
  2. Lengerer, Contributions V, str. 11

Literatura
  • Burt, R.A.: Japanese Battleships, 1897-1945
  • Gibbons, Tony: The Complete Encyclopedia of Battleships and Battlecruisers
  • LENGERER, Hans. Japanese Battleships and Battlecruisers – Part II: Chapter Two: Six British Built Pre-Dreadnought Class BBs: Fuji Class – Fuji and Yashima. In: LENGERER, Hans; AHLBERG, Lars. Contributions to the History of Imperial Japanese Warships. [s.l.]: [s.n.], 9. 2008. Ebook Paper V. S. 6 až 14. (anglicky)
  • TIKOWARA, Hesibo. Before Port Arthur in a destroyer: The personal diary of a Japanese naval officer. London: J. Murray, 1907. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.