Frumentius

Hlavním pramenem o Frumentiovi představuje letopisec ze 4. století Tyrannius Rufinus, který se v Tyru sešel s Frumentiovým bratrem Edesiem.[1] Odtud příběh dále reprodukují křesťanští historikové Sókratés z Konstantinopole, Sozomenós a Theodóret.[2] Dalším zdrojem je Epistola ad Constantinum alexandrijského patriarchy Atnanasia, který se zmiňuje o jeho svěcení na biskupa.

Podle tradice jako děti doprovázeli Frumentius a Edesius svého opatrovníka Metropia na cestě z Indie.[3] Když jejich loď zastavila v jednom z rudomořských přístavů, místní povraždili celou posádku lodi s výjimkou obou chlapců,[4] kteří byli předvedeni před aksumského vládce;[5] není jisté, zda dotyčný vládce byl skutečně král, otec pozdějšího krále Ezany, nebo regent, který vládl jménem nezletilého Ezany.[3] Do zajetí se dostali kolem roku 340.[1] Vládce si oba chlapce oblíbil a z Edesia učinil svého číšníka a z Frumentia státního sekretáře a pokladníka.[4] Po vládcově smrti je královna vdova přemluvila, aby zůstali u aksumského dvora a stali se učiteli mladého korunního prince Ezany. Zvláště Frumentius posléze využíval svého vlivu k šíření křesťanské víry; nejprve povzbuzovali cizí křesťanské obchodníky, aby otevřeně vyznávali svojí víru[6] a později také konvertovali některé z rodilých Etiopů.

Když Ezana dospěl, Edesius se vrátil se Tyru, kde dále působil jako kněz.[2] Frumentius se nicméně nadchl pro christianizaci Etipoie[2] a odjel proto do egyptské Alexandrie, kde patriarchovi Athanasiovi vylíčil problematiku Etiopie a žádal vyslání biskupů a kněží pro misionářskou činnost v Etiopii.[6] Sám Athanasios považoval samotného Frumentia za nejodpovědnějšího a nejpovolanějšího pro tuto činnost a vysvětil ho na biskupa pod církevním jménem Abba selata – Otec míru.[7] Přesný letopočet této události je sporný; uvádí se 326, 330 nebo 340.[2] Frumentius se vrátil do Etiopie a zřídil své biskupství v Aksumu, pokřtil krále Ezanu, který se mezitím chopil vlády, nechal postavit mnoho kostelů a dále šířil křesťanství po celé zemi. Frumentius se tak stal prvním abunem, tradiční hlavou etiopské církve.

Nicméně Frumentius jako aksumský biskup nevyhovoval římskému císaři Constantiovi II., který podporoval ariánství a Frumentius byl vysvěcen Athanasiem, který se proti němu stavěl; ve svých dopisech králi Ezanovi a jeho bratru Šajzanovi navrhoval, aby se Frumentius se svými kněžími dostavil do Egypta k ariánskému patriarchovi Jiřímu z Kappadokie k přezkoušení.[6] Aksumský král zvolil zdržovací taktiku a římský tlak nakonec ustal s nástupem císaře Juliana, který křesťanství zavrhl.[7]

Římská martyrologie uvádí:[8]

„Apud Indos sancti Frumentii Episcopi, qui, primum ibi captivus, deinde, Episcopus a sancto Athanasio ordinatus, Evangelium in ea provincia propagavit.“

„V Etiopii svatý Frumentius, první biskup této země, který zde byl nejprve zajatcem, později byl vysvěcen na biskupa svatým Athanasiem, a šířil evangelium v této zemi.“

Etiopská ortodoxní církev slaví Frumentiův svátek 1. srpna. Nicméně Etiopané nejsou jediní, kteří Frumentia uctívají: Koptská ortodoxní církev Frumentiův svátek slaví 18. prosince, římští katolíci 27. října a východní ortodoxní 30. listopadu.[9] Se svatým Frumentiem je podle etiopské tradice rovněž spojován první překlad Nového zákona do jazyka ge'ez. Titul hlavy etiopské ortodoxní církve „abun“ pochází z Frumentiovy přezdívky, kterou mu Etiopové dali; znamená „náš otec“.[1] Mezi jeho další přezdívky patří amharská „Abba salama“, nebo „Abba selata“[7] – otec míru“,[10] nebo „apoštol Habeše“.[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frumentius na Wikimedia Commons