Friedrich Thiemann

Narodil se v Čechách jako český Němec.[1] Roku 1849 se uvádí jako Friedrich Thieman, vrchní soudní úředník v Sloupu v Čechách (Bürgstein).[3][4]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejných aktivit. Byl tehdy v popředí politického dění v obci Sloup v Čechách. Inicioval založení zdejší národní gardy.[5] Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rumburk. Tehdy se uváděl coby vrchní soudní úředník.[6] Řadil se k sněmovní levici.[7] Když vláda v březnu 1849 přikročila k oktroji ústavy a rozpuštění Říšského sněmu, byl Thiemann jediným z 16 poslanců pozvaných k ministrovi Stadionovi, který s krokem vlády souhlasil, s odůvodněním, že to pomůže obchodu a průmyslu.[8] Podle některých zdrojů byl v roce 1848 zvolen i za poslance celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.[1] Databáze poslanců ovšem jeho jméno neuvádí.[9]

Po roce 1850 dlouhodobě zastával různé vysoké úřednické posty ve státní správě. V roce 1851 se uvádí Friedrich Thiemann jako okresní hejtman v Teplicích. Inicioval založení tamní spořitelny.[10] Z tohoto postu v Teplicích odešel v roce 1854, kdy byl povolán za krajského komisaře do sedmihradského města Orăștie (Broos).[11] Na postu krajského hejtmana v tomto městě setrval do roku 1859, kdy byl převeden v téže funkci do města Bistrița (Bistritz).[12] Roku 1862 se zmiňuje jako místodržitelský rada ve Vídni.[13]

Roku 1863 byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm.[1] V roce 1864 udělilo sedmihradské město Sibiň (Hermannstadt) poslanci Friedrichu Thiemannovi čestné občanství.[14] V květnu 1865 mu císař udělil hodnost dvorního rady.[15]

Zemřel v květnu 1867 ve městě Baia Mare (Nagybánya) v Uhersku ve věku 56 let.[2]