Friedrich Friedländer

Friedrich Friedländer, později Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim (Mahlheim) (10. ledna 1825 Uhlířské Janovice14. ledna 1901 Vídeň) byl česko-rakouský malíř.

Friedrich Friedländer
Narození10. ledna 1825
Uhlířské Janovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. června 1901 (ve věku 76 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř
DětiHedwig Friedländerová
Významná dílaBezohledný otec
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Studoval vídeňskou Akademii a později pokračoval soukromě v ateliéru profesora Ferdinanda Georga Waldmüllera. Díky podpoře svého mecenáše R. von Arthabera v roce 1850 navštívil Itálii, v a 1854 Paříž. V letech 1851-1856 pobýval v Düsseldorfu a byl členem tamního spolku Malkasten. Je řazen k düsseldorfské malířské škole. Od roku 1856 žil trvale ve Vídni, ale obesílal pražské výstavy. Jeho obrazy jsou zastoupeny v českých galeriích i soukromých sbírkách.

Roku 1865 obdržel Řád Františka Josefa a bavorský Řád sv. Michaela a následující rok se stal členem Vídeňské akademie, roku 1871 byl radou Akademie a členem komise pro přípravu Světové výstavy ve Vídni (1873). Roku 1867 byl oceněn Zlatou medailí a Řádem za zásluhy. Roku 1889 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem von Mahlheim. Byl jedním ze zakladatelů Vídeňského uměleckého sdružení (Wiener Künstlergenossenschaft) a členem sborů Hassia Darmstadt, Franconia Berlin a Teutonia Wien, čestným členem mnichovského uměleckého spolku (Münchener Künstlergenossenschaft).

Friedrich Friedländer konvertoval roku 1846 ke katolictví a roku 1855 se oženil s Marií, dcerou dvorního rady Václava Wacka. Nejstarší syn Rudolf (* 1858) byl soudním radou, dcery Camilla a Hedwiga a prostřední syn Alfred se rovněž věnovali malířství.[1][2] Nejmladší syn Friedrich (* 1868) byl lékař, primář vídeňské nemocnice a univerzitní profesor.

Dílo

Byl malířem historických výjevů, který vzbudil pozornost svým plátnem Smrt Tassova. Náměty hledal ve vojenském i civilním životě Vídně, po prusko-rakouské válce 1866 často ve spojitosti s válečnými veterány. Obrazy válečných vysloužilců se těšily oblibě u Friedländerových současníků.[1] Řada jeho obrazů se nachází v císařských sbírkách vojenského muzea ve Vídni (Wiener Heeresgeschichtlichen Museums).

Později, po roce 1870 a cestě do Württemberska, maloval žánrové kompozice z venkovského života, někdy s moralizujícím podtextem.

Známá díla

  • Švábské děvče v kostele, 1877, Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky
  • Invalidé ve vinném sklepě (70. léta), Národní galerie v Praze, odkaz Josefa Hlávky

Zastoupení ve sbírkách

Galerie

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Ritter von Friedländer-Malheim na anglické Wikipedii a Friedrich Friedländer na německé Wikipedii.

  1. Jana Moravcová, in: Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), 2008, s. 72
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Friedländer-Malheim, Friedrich von

Literatura

  • Blažíčková-Horová Naděžda, Sekyrka Tomáš (eds.), Odkaz Josefa Hlávky Národní galerii v Praze, Národní galerie v Praze 2008, ISBN 978-80-7035-391-2
  • Sajvera Bohuslav, Osobnosti Uhlířskojanovicka, Město Uhlířské Janovice 2006
  • Heribert Sturm: Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg 1974
  • Ulrich Thieme, Felix Becker (eds.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. 37 Bände. Leipzig: Engelmann 1907-1950

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.