Fredrik Pacius
Fredrik Pacius (19. března 1809, Hamburk – 5. ledna 1891, Helsinky) byl finsko-německý hudební skladatel, zakladatel finské vážné hudby, autor finské, estonské a livonské hymny.
| Fredrik Pacius | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1809 nebo 13. března 1809 Hamburk |
| Úmrtí | 8. ledna 1891 (ve věku 81 let) Helsinky |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Alma mater | Gelehrtenschule des Johanneums |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Helsinská univerzita |
| Ocenění | Řád sv. Stanislava |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Ve hře na housle byl žákem Spohrovým, v hudební kompozici Hauptmannovým. Začínal jako druhý kapelník královské kapely ve Stockholmu. Roku 1834 byl jmenován profesorem hudby na univerzitě v Helsinkách. V roce 1845 založil v Helsinkách Symfonickou společnost, roku 1848 Pěveckou jednotu, což mělo obojí pro rozvoj moderní finské hudby zásadní význam.
Začal i sám komponovat. Roku 1848 zhudebnil báseň Johana Ludviga Runeberga Vårt land, která se stala finskou národní hymnou. Ve Finsku jsou proslavené i některé jeho další vlastenecké písně jako Suomis sang, Soldatgossen či Fridsböner.
Roku 1852 pak vytvořil první finskou operu Lov krále Karla (Kung Karls jakt) na historicko-romantický text Zachrise Topelia. Některé části opery, jako melodie Och hafvets unga tärna, zlidověly. Napsal též opery Princezna Kyperská (Prinsessan av Cypern) a Die Loreley (na slova Emanuela Geibela). K jeho známým skladbám patří též Fantazie pro housle (1842) či Koncert pro housle (1845).
Ottův slovník naučný ho hodnotil takto: "Nejslavnější skladatel čudský, rodem Němec. (...) Nebyl sice tvůrcem nějaké národní hudby čuchonské, ale dal aspoň impuls k pěstění hudby v Čuchonsku na základech hudby moderní."[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fredrik Pacius na Wikimedia Commons
- Životopis na AllMusic.com
