Franz Xaver Reike

Msgre. ThLic. Franz Xaver Reike
Jeho Milost; Msgre. ThLic. Franz Xaver Reike; prelát
	Diecéze litoměřická; LVI. probošt litoměřické kapituly
	Probošt Franz Xaver Reike; při setkání kanovníků litoměřické katedrální kapituly v roce 1940.
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Předchůdce	Josef Kowař
Nástupce	Eduard Oliva
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	28. října 1896
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Spirituál litoměřického kněžského semináře (1905–1914); 56. probošt litoměřické kapituly (1931–1951);
Osobní údaje
Datum narození	28. července 1871
Místo narození	Komořany, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	21. května 1951 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Gößweinstein, Západní Německo
Místo pohřbení	hřbitov v Gößweinsteinu; 49°46′ s. š., 11°19′ v. d.
Národnost	německá
Vyznání	římskokatolické
Povolání	římskokatolický duchovní
Řády a ocenění	Prelát Jeho Svatosti
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Xaver Reike (28. července 1871 Komořany[1] – 27. května 1951 Gößweinstein[2]) byl německý římskokatolický kněz, sídelní kanovník a probošt litoměřické kapituly.

Život

Společný hrob Franze Xavera Reikeho a Franze Vogela na hřbitově v Gößweinstein

Svá teologická studia zakončil ve Vídni v roce 1910 disertační prací na téma Augustin Bartoloměj Hille, biskup litoměřický.[3] Svou disertační práci pak publikoval v tisku. Poté byl 28. října 1896 vysvěcen na kněze pro litoměřickou diecézi. V letech 1905–1914 byl spirituálem litoměřického kněžského semináře. Dne 1. dubna 1913 byl ustanoven sídelním kanovníkem litoměřické kapituly s kanonikátem königseggovským II.[4] V letech 1930–1951 byl proboštem litoměřické kapituly a zároveň kanovníkem penitenciářem.[5] Po skončení II. světové války byl zařazen do odsunu a v květnu 1946 odsunut. Za svou duchovní práci získal jako ocenění titul Tajný papežský komoří a posléze Papežský prelát. Zemřel 27. května 1951 v Gößweinsteinu, kde byl také na místním hřbitově pochován do společného hrobu s bývalým raspenavským farářem Franzem Vogelem.

Augustinus Bartholomäus Hille: Bischof von Leitmeritz, A. Opitz Nachfolger, 1910

Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kopisty
HAUTMANN, Herbert. Heimatvertriebene Priester im Erzbistum Bamberg. Forchheim: Erzbistum Bamberg, 2009. 170 s. S. 72. (němčina)
Hochschülerschaft der Uni Wien 1986: 763. REIKE, Franz; Grundlinien einer Biographie des 11. Bischofs von Leitmeritz, Augustinus Bartholomaeus Hille, aus Anlaß des hundertsten Jahrestages seiner Priesterweihe. in Dissertationsverzeich hnis von 1831 bis 1984, (1910) VI, 178 Bl. Diss.935
Directorium divini officii pro anno D.N. Jesu Christi 1920, Litoměřice 1920, str. 15
Directorium divini officii pro anno D.N. Jesu Christi 1930, Litoměřice 1930, str. 4

BOUCHAL J.V., Franz Reike: Augustinus Bartholomäus Hille in ČKD, 1911/2, s. 185.
Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944), Litoměřice 1944, s. 1.
PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-978-6, s. 115.

Předchůdce:
Josef Kowař

56. probošt litoměřické kapituly
1931 – 1951

Nástupce:
Eduard Oliva

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.