Franz Prisching

Vychodil národní školu a gymnázium. Vystudoval pak kněžský seminář a teologii na Univerzitě Štýrský Hradec. Roku 1890 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1906 až do smrti působil jako farář v Krieglachu. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska. Od roku 1909 byl poslancem Štýrského zemského sněmu.[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Štýrsko 13. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a byl členem klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] Profesně byl k roku 1911 uváděn jako děkan.[4]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[1] Následně se věnoval výlučně zemské politice. V roce 1919 byl pověřen vedením rezortu financí v zemské vládě Štýrska, roku 1924 se stal náměstkem zemského hejtmana a od roku 1926 působil jako zemský hejtman Štýrska. Již po několika měsících ale požádal o zproštění funkce a uchýlil se do domovského Krieglachu. Čelil kritice kvůli finančním transakcím. Roku 1930 se stal čestným občanem Krieglachu.[2]