Franz Peitler

V období let 1825–1830 studoval práva na Padovské univerzitě, Vídeňské univerzitě, Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a univerzitě v Pavii. V letech 1831–1837 působil jako konceptní praktikant na různých soudech, nejprve v Tamswegu, v letech 1832–1834 v Salcburku, od roku 1834 v Innviertelu. V letech 1837–1839 měl funkci provizorního a v období let 1839–1842 řádného soudního adjunkta ve Vichtensteinu. V letech 1842–1843 byl soudním aktuárem II. třídy v Großarl a pak od roku 1843 do roku 1847 I. třídy v Goldegg im Pongau. V období let 1847–1850 působil coby soudní adjunkt v Taxenbachu. V roce 1850 nastoupil na post asesora zemského soudu. V letech 1854–1857 byl soudním adjunktem ve Vídeňském Novém Městě. Jeho kariéra pak vyvrcholila v letech 1857–1860, kdy byl radou krajského soudu v Korneuburgu, a v letech 1860–1867, kdy zastával úřad zemského soudního rady ve Vídni. V roce 1867 odešel do penze.[1]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Zell am See v Salcbursku. Uvádí se jako soudní adjunkt.[2] Patřil ke sněmovní levici.[3]

Od 18. května 1848 do 29. června 1849 byl též poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Zastupoval volební obvod 17 (Zell am See). Nepatřil do žádného poslaneckého klubu, ale hlasoval s levým středem.[1]

Do politiky vstoupil opět po obnovení ústavního života počátkem 60. let. od roku 1861 až do roku 1876 byl poslancem Salcburského zemského sněmu, kde zasedal i v zemském výboru. Řadil se k liberálním členům sněmu (tzv. Ústavní strana).[1]