Franz Löblich

Působil jako podnikatel ve Vídni. V mládí strávil dvanáct let na vandru. Nakonec se vrátil z Uherska do Vídně a převzal firmu po otci.[1] Od roku 1847 byl samostatným obchodníkem.[2] V roce 1859 se stal předsedou Spolku mědikovců (Genossenschaft der Kupferschmiede). Během revolučního roku 1848 se podílel na revolučním hnutí v Drážďanech a v letech 1849–1850 se jako dobrovolník účastnil události v Šlesvicku-Holštýnsku. Stal se místním školním radou a okresním radou ve vídeňském Alsergrundu. V letech 1863–1886 zasedal ve vídeňské obecní radě.[1] Na post v obecní radě rezignoval.[2] V roce 1897 se stal okresním starostou IX. vídeňského okresu (Alsergrund). V této funkci spustil četné humanitární a sociální projekty.[1] Členem okresního výboru v Alsergrundu byl již od roku 1886.[2]

V zemských volbách roku 1870 byl zvolen na Dolnorakouský zemský sněm za kurii měst, obvod Vídeň, IX. okres. Zastupoval vídeňský Klub demokratů. Zemským poslancem byl do srpna 1871.[1]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii městskou v Dolních Rakousích, obvod Vídeň, IX. okres.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Franz Löblich, dvorní mědikovec (Kupferschmied), bytem Vídeň.[4]

Národní listy ho po volbách řadily mezi konzervativní poslance,[5] list Das Vaterland naopak mezi ústavověrné.[6] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[7] Patřil k malé samostatné frakci demokratů a vystupoval jako obhájce zájmů středostavovských vrstev.[1] Ve volbách roku 1885 kandidoval, ale nebyl zvolen.[2]

Zemřel v říjnu 1897 po krátké nemoci.[2]