Franz Kromer

V době svého působení v parlamentu je uváděn jako Franz Kromer, rada zemského soudu v Lublani.[1]

Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Kraňský zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Kočevje, Leibnitz, Velike Lašče.[2] Zemským poslancem byl až do roku 1872.[3] Podle jiného dobového zdroje rezignoval na mandát v zemském sněmu až v listopadu 1873.[4]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Kraňský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů).[2][5]

Hlásil se k německé národnosti a reprezentoval tzv. Ústavní stranu (liberálně a centralisticky orientovaná).[3] V roce 1862 ho Národní listy řadily mezi německé poslance odmítající zavádění slovinštiny do úřadů v Kraňsku.[6] Dobový tisk ho označoval přímo za Němce (na rozdíl od některých poněmčených Slovinců). V roce 1868 na zemském sněmu prohlásil, že venkovskému lidu v Kraňsku je jedno, jestli mluví slovinsky nebo německy, a že kdyby se rozpadlo Rakousko, bude Německo nuceno i za cenu války získat přístup k Jadranu.[7]

V závěru života žil v Mödlingu, kde roku 1886 zemřel.[3]