František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík (5. listopadu 1867, Třebějice[1] – 27. ledna 1947, Praha) byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

František Xaver Jiřík
František Xaver Jiřík
Narození5. listopadu 1867
Třebějice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. ledna 1947 (ve věku 79 let)
Praha
Československo Československo
NárodnostČeši
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníkunsthistorik, kritik umění, muzeolog a učitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové.[2]

František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě (Alwin Schultz) a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii.

Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole (1913-1914).

Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění.

Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let.

Rodinný život

Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou (1872–??).[2] Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru.[3]

Dílo

Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění.[4] Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění[5] nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karlem Purkyně[6], Soběslavem Pinkasem.

Později se věnoval převážně znalecké muzejní práci, zejména dekorativnímu malířství, textilu a sklu.[7]

Bibliografie (výběr)
  • Formismus čili ethetika formy, 1894, rigorózní práce
  • Obraz – dílo umělecké a technické, Praha 1896
  • František Ženíšek, JUV, Praha 1906
  • Vývoj malířství českého ve století XIX., Praha 1909
  • O látkách potisknutých, Praha 1912
  • Výstava českého barevného skla doby empírové a předbřeznové, Praha 1915
  • Továrna v Týnici, Praha 1924
  • Jan Preissler, Praha 1924
  • Porculán, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Karel Purkyně, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Soběslav Pinkas, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Týnecká kamenina, Vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou, Praha 1927
  • Miniatura a drobná podobizna v době empírové a probuzenské v Čechách, Praha 1930
  • Pazaurkova sbírka skla. Průvodce výstavou, Praha 1932
  • České sklo, Praha 1934
  • Kniha o skle, Praha 1934
  • Zušlechťování metody skla v Čechách v době empirové a biedermeierovské, Praha 1937

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matrika oddaných, kostel sv. Ludmily, 1884-1897, snímek 17
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 237, obraz 809
  4. František Xaver Jiřík, O studiu dějin umění, Dílo 5, 1907-08, s. 177-190
  5. František Xaver Jiřík, Japonism a jeho vliv na vývoj umění evropského, Květy 22, 1900
  6. František Xaver Jiřík, Karel Purkyně, Umění 1, 1918-21, s. 96-101
  7. Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 574-575, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Benešová M, 480 s., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984
  • Praha 1900, Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 – 1914, Vlček T, Lukeš J, 317 s., Panorama, Praha, 1986
  • Encyklopedie českého výtvarného umění, Emanuel Poche a kol., Academia, Praha, 1975
  • F. X. Harlas: František Xaver Jiřík, odborný přednosta a ředitel UPM. K 60. narozeninám, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1926-27, s. 6-8

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.