František Xaver Diblík

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze nejprve ve všeobecné škole u prof. Vlaho Bukovace a následně ve speciálce u prof. Hanuše Schwaigra. V letech 1913-1914 byl jako stipendista na studijní cestě v Římě. Na začátku první světové války narukoval do rakousko-uherské armády k 11. pěšímu pluku[1] a později s ním odešel na italské bojiště. Koncem srpna 1917 byl u italského Medeazza zajat. V únoru 1918 se přihlásil do československých legií v Itálii a byl zařazen k depositní rotě ve Folignu jako desátník. Během působení v italských legiích byl postupně povyšován a v březnu 1919 byl jmenován poručíkem. Během svého pobytu v Itálii navrhl plukovní prapory československých legií v Itálii a vypracoval četné adresy vysoké italské šlechtě. Po návratu do vlasti v listopadu 1919 byl přidělen Národní Radou k Památníku Odboje v Praze. V letech 1925-1943 byl členem Jednoty umělců výtvarných a Syndikátu výtvarných umělců československých. Pravidelně se zúčastňoval spolkových výstav v Praze a dalších městech. František Xaver Diblík se ve své tvorbě věnoval žánrové malbě, podobiznám a miniaturám.

• podobizna MUDr Antonína Ostrčila
• podobizna gen. Andrease Grazianiho[2]
• podobizna gen. JUDr. Roberta Vobrátilka
• podobizna majora Františka Skobise

a mnohé další