František Vicena

Pocházel z umělecké rodiny, po ukončení středoškolských studií absolvoval v roce 1955 herectví na brněnské JAMU. Po absolutoriu hrál nejprve jednu sezónu v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, odkud přešel do brněnského Divadla Bratří Mrštíků (dnešní Městské divadlo Brno), kde působil pět let. V letech 1963–1965 hrál v Divadle Jiřího Wolkera, v letech 1966–1969 tři roky účinkoval v kladenském Divadle Jaroslava Průchy. Natrvalo pak nakonec zakotvil v Praze v Městských divadlech pražských, kde hrál v letech 1969–1984 [1].

V českém filmu a v Československé televizi se uplatňoval spíše v menších rolích. Dvakrát, pokaždé v jiné roli, si zahrál v seriálu Třicet případů majora Zemana. Nejprve jako předseda Včelák v díle Vrah se skrývá v poli a poté v díle nazvaném Bílé linky, kde si zahrál polského vrátného Zbyška Broniewského. Zahrál si Adolfa Hitlera v komedii Zítra vstanu a opařím se čajem. Nejznámější je asi role starého mlynáře Máchala v pohádce S čerty nejsou žerty. Pohádka měla premiéru až po jeho smrti.

Jednalo se však o významného dabingového herce[2], recitátora i rozhlasového herce.

Od sedmdesátých let vyučoval na pražské DAMU, kde byl vedoucím studentského Divadla DISK.

Byl velice politicky angažovaný (KSČ, Revoluční odborové hnutí, Svaz českých dramatických umělců).

Postupem času měl čím dál větší problémy s alkoholem.

Dne 15. října 1984 se oběsil doma v koupelně[3]. Pohřben byl v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.[4]