František Verner

František Verner (6. června 1915 Ostrá7. prosince 2004 Praha) byl římskokatolický duchovní, příslušník řádu křižovníků s červenou hvězdou, knihovník, vyšehradský kanovník, bibliograf a nositel čestného papežského kříže Pro Ecclesia et Pontifice za zásluhy o knihovnictví.[1]

František Verner, O.Cr.
Narození6. června 1915
Ostrá
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. prosince 2004 (ve věku 89 let)
Praha
Česko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
Povoláníknihovník
vyšehradský kanovník
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

Narodil se v době 1. světové války jako první dítě Františka a Marie Vernerových na statku v Ostré čp. 53. Po absolvování měšťanské školy v Lysé nad Labem ho dali rodiče zapsat na Arcibiskupské gymnázium v Praze, kde maturoval v roce 1937. Poté se stal novicem řádu křižovníků s červenou hvězdou a stal se knihovníkem v klášteře v Praze u Karlova mostu. Se souhlasem tehdejšího velmistra řádu ThDr. Josefa Vlasáka v roce 1938 začal studovat teologii a knihovnictví na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Přestože za protektorátu nemohl studia dokončit, byl již v roce 1942 vysvěcen na kněze.

V letech 1943–1945 působil v kostele sv. Antonína v Holešovicích, potom do roku 1953 u sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. V roce 1953 se stal farářem v Praze-Košířích. K této farnosti patřil kostel Nejsvětější trojice (u Malostranského hřbitova) a kostel sv. Jana Nepomuckého (poslední z kostelů postavených v rámci Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny; po jeho poškození povodní v roce 1955 měl velkou zásluhu na jeho opravě a dostavbě). Působil tu až do roku 1987, kdy byl jmenován sídelním kanovníkem na Vyšehradě.[2]

Souběžně se svým kněžským posláním se staral i o několik pražských teologických knihoven: o knihovnu v Arcibiskupském paláci na Hradčanech, o knihovnu v klášteře křižovníků a o knihovnu Vyšehradské kapituly. V roce 1967 ho tehdejší administrátor pražské arcidiecéze František Tomášek pověřil vybudováním knihovny k postgraduálnímu studiu kněží. Vernerovi se pak podařilo vytvořit základ tzv. Pokoncilní knihovny, z níž později vznikla Centrální katolická knihovna.[3]

Pokoncilní knihovnu řídil František Verner až do roku 1982. Věnoval se také bibliografické činnosti, k jejímž výsledkům patří např.:

  • Bibliografie české katolické náboženské literatury 20. století (včetně katolické exilové tvorby, zhruba 40 tisíc kartotéčních lístků)
  • Soupis Catalogus cleri (Duchovní pastýř, 1986, roč. 35, č. 10, s. 186–193)
  • Bibliografie českých překladů celé Bible a jejich částí (Praha : Česká katolická Charita, 1987)
  • biograficko-bibliografická Kartotéka českých katolických autorů

Byl autorem překladu třídy 2 (náboženství) německé normy Mezinárodního desetinného třídění (MDT) do češtiny.[4] Podařilo se mu také zachránit před zničením 18 svazků díla Václava Petery Géniové církve a vlasti, které nechal svázat a doplnil ho jmenným rejstříkem.

V roce 2001 za své celoživotní dílo v oboru knihovnictví obdržel papežské vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice (Pro církev a papeže).[5]

Odkazy

Reference

  1. Verner, František, 1915-2004 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
  2. František Verner. www.teologicketexty.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
  3. Historie knihovny. Katolická teologická fakulta [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Verner, František, 1915-2004. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
  5. Kanovník František Verner oceněn za celoživotní dílo. Církev.cz [online]. Česká biskupská konference, 6. 11. 2001 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.

Literatura

  • PŘIBYLOVÁ, Hana. Náš rodák František Verner 1915–2004. Vzpomínka ke 100. výročí narození. Zpravodaj obce Ostrá. 2015, roč. X, čís. 6, s. 6–8. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.