Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny

12 hvězd na koruně Immaculaty u Týnského chrámu v Praze

K myšlence vybudovat kolem centra hlavního města dostatek svatostánků se koncem 20. let přiklonil především František Nosek, významný politik, ministr a poslanec za Československou stranu lidovou. Velkou podporu našel u Josefa Vlasáka, velmistra Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Založili spolek nazvaný "Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny", který byl ustaven nejprve jako volné sdružení, ale v květnu 1928 byly ministerstvem vnitra schváleny stanovy, jež v červnu 1928 přijala i arcibiskupská konzistoř.[1]

Název spolku vyjadřoval vztah řádu křižovníků s červenou hvězdou k jeho zakladatelce Anežce Přemyslovně a zároveň připomínal 650. výročí jejího úmrtí.

Se vznikem a působením spolku bývá někdy spojován údajný, ale blíže nedoložený výrok pražského biskupa Antonína Podlahy: místo úsilí o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí strženého v roce 1918 nebo postavení sloupu nového by bylo účelnější na pražské periferii postavit tolik nových kostelů, kolik bylo hvězd rozsypaných z koruny Panny Marie Immaculaty při stržení sloupu.[2][3][4]

Činnost spolku se soustředila především na získávání finančních prostředků, pomocí kterých by bylo možno záměr výstavby kostelů realizovat. V následujících letech skutečně vzniklo v okrajových částech Prahy několik nových sakrálních objektů a u některých je zmiňována podpora spolku nebo přímá podpora Františka Noska. U dvou z nich (kostely v Krči a v Košířích) byl architektem další člen spolku, Jaroslav Čermák.

Spolek pokračoval ve své činnosti i po smrti Františka Noska (v roce 1935) a v roce 1942 byl jako poslední z kostelů, u nichž se uvádí podpora Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny, dokončen kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích.

Už před oficiálním založením spolku vznikly nebo se připravovaly v nových částech Prahy čtyři stavby, které byly v souladu s jeho záměry:

• Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích (vysvěcen 1927),
• kaple svatého Václava v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči (vysvěcena 1928),
• kostel svatého Václava ve Vršovicích (vysvěcen 1929),[5]
• kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech (vysvěcen 1932), který nahradil provizorní farní kapli sv. Aloise v budově reálky na Náměstí krále Jiřího.

Další projekty realizované po založení Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny:

• farní budova s kaplí (nyní divadlo Miriam) u dnešního kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Strašnicích (vysvěceno 1930),[6]
• svatyně Krista Krále ve Vysočanech (vysvěcena 1930),[7]
• přestavba stodoly na stejně zasvěcenou (nyní již zbořenou) kapli v sousedství dnešního kostela sv. Alžběty Durynské ve Kbelích (vysvěceno 1932),[8]
• kostel sv. Anežky České v Záběhlicích na Spořilově (vysvěcen 1935),[9][10]
• kostel Panny Marie Královny Míru na Lhotce (vysvěcen 1937),[11]
• podpora výstavby kaple na místě dnešního kostela sv. Terezie od Ježíše v Kobylisích (vysvěceno 1937),[9][12][13]
• přestavba jatek na kostel sv. Františka z Asisi na Chodově (1938),[14]
• přestavba orlovny na kostel sv. Vojtěcha na Balkáně na rozhraní Vysočan a Žižkova (vysvěcen 1939),[15]
• dřevěný provizorní kostel sv. Františka z Assisi v Krči (vysvěcen 1941),[16]
• kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích (vysvěcen 1942).[2][17]

Z prostředků spolku bylo údajně financováno také odkoupení a oprava barokní kaple sv. Kláry v Troji.[9][18] Uvažovalo se i o výstavbě kaple nebo kostela v Malešicích, tento záměr se ale neuskutečnil.