František Pavlík

František Pavlík (6. srpna 1885 Ořechov u Brna[1] — 2. října 1905 Brno) byl moravský truhlářský dělník, člen brněnského Sokola, oběť demonstrace za zřízení druhé univerzity v Brně vyučující v češtině. Jeho pohřeb se stal národní manifestací, které se podle dobových odhadů účastnilo až 80 tisíc lidí

František Pavlík
Narození6. srpna 1885
Ořechov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. října 1905 (ve věku 20 let)
Brno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostčeská
Povolánítruhlář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Ořechově nedaleko Brna, vyučil se stolařským dělníkem. Byl členem cvičenecké jednoty Sokol Brno II a sympatizoval s českými národními myšlenkami.

Úmrtí

V říjnu roku 1905 se František Pavlík zúčastnil série demonstrací za zřízení česky vyučující univerzity v Brně[2], tak jak toho bylo v předešlých letech dosaženo v Praze. Dav byl shromážděn před Besedním domem, kde byl Pavlík v tlačenici před Besedním domem smrtelně poraněn bodákem na pušce jednoho z příslušníků 49 c. k. pěšího pluku, který pomáhal rakouské policii dostat dav pod kontrolu. Byl převezen do městské Zemské nemocnice, kde svým zraněním podlehl.

Po smrti
Pamětní deska Františka Pavlíka na zdi Besedního domu v Brně odhalená 4. 10. 1925

Na místě před Besedním domem byla ještě několik dnů po činu patrná krev, lidé sem začali přinášet květiny. Pohřbu Františka Pavlíka v Brně a smutečního průvodu na Ústřední hřbitov do Štýřic se účastnily desetitisíce lidí, uvádí se, že až 80 tisíc. Pietní obřad sloužil P. Tomáš Eduard Šilinger, nad hrobem zemřelého promluvil za Sokoly brněnský župní činitel a politik Ladislav Pluhař. Celá událost se obešla bez bezpečnostních incidentů, byla však výraznou manifestací ve snaze o českou národní emancipaci vůči většinově německy mluvícímu brněnskému prostředí. Rakouskými úřady nebyl případ nikdy došetřen a vojín, na jehož bodáku byla nalezena krev, nebyl nijak potrestán.

V souvislosti s odvody mužů v říjnu 1905 k nástupu základní vojenské služby byl rodině Františka Pavlíka posmrtně doručen jeho povolávací rozkaz. Jeho krajané z Ořechova tak přijeli k odvodu do Brna odění v černé se smutečně ozdobeným vozem a velkou podobiznou Pavlíka v sokolském kroji.

Po vzniku samostatného Československa byla Františku Pavlíkovi odhalena na zdi Besedního domu pamětní deska, u příležitosti 20. výročí události, 4. října 1925. Pamětní deskou byl osazen i jeho rodný dům v Ořechově.

V umění

Tragické události byl přímým svědkem i hudební skladatel Leoš Janáček, který ji pracoval v klavírní skladbě 1. X. 1905 Z ulice[3].

Odkazy

Reference
  1. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
  2. Masarykova univerzita v Brně získala mučedníka, ještě než vznikla. iDNES.cz [online]. 2009-01-28 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online.
  3. Leoš Janáček - Besední dům | leosjanacek.eu. www.leosjanacek.eu [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.