František Nádasdy

Šlo o syna významného uherského velmože Tomáše I. Nádasdyho, jenž byl hlavním županem v stolicích Šopron, Vaš a Fogaraš, magistrem královských koníren a královským vojenským rádcem. Aktivně se podílel po celou dobu patnáctileté války. Za svou statečnost ve válce proti Turkům se stal v roce 1578 hlavním velitelem uherských vojsk. V bojích prokazoval velkou statečnost a odvahu. Vůči Turkům se choval velmi krutě. Po boji přikazoval hromadné popravy zajatců. Jeho oddíl byl nechvalně znám tím, že do útoku vyrážel s uťatými hlavami Turků. V osmanském vojsku vyvolával velký respekt a byl znám jako tzv. černý rytíř. V hodnosti hlavního velitele Zadunajských vojsk se v roce 1602 zúčastnil bitvy o Budín a Pešť proti Osmanské říši. Jeho vojska dobyla Pešť a úspěšně odrazila předvoj Osmanů při jejich útoku na Budín. Byl věrným stoupencem Habsburků, neboť byl od svých 12 let vychován na královském dvoře společně s dětmi císaře Maximiliána II. Habsburského.

Zanechal po sobě Pojednání o vojenské taktice na základě svých zkušeností z protitureckých válek obsahující kritiku vedení císařských vojsk v poli. Na svém vodním hradě Sárvár podporoval rozvoj umění, udržoval a rozvíjel knihtisk. Hrad byl centrem, kde se zdržovali mnozí protestantští uherští humanisté a učitelé, např. Štefan Magyari – kněz a spisovatel, Ján Silvester – autor maďarsko-latinské gramatiky.

Od roku 1575 byl manželem Alžběty Báthoryové, známé jako Čachtická paní. Měli spolu 5 dětí, ze kterých dvě zemřely v raném věku. Maďarské prameny uvádějí 6 potomků: Ondřeje, Annu, Katarínu, Pavla, Uršulu, Mikuláše. Sňatkem s Alžbětou Báthoryovou se stal jedním z nejbohatších mužů v monarchii. Nádasdyovci byli stoupenci reformace křesťanské církve.