František Mikolášek (pedagog)

František Mikolášek, (27. února 1860, Hrubý Jeseník[1]11. srpna 1943, Neratovice) byl český pedagog, regionální historik a kartograf.

Mapa "Hejtmanství poděbradské", 1912, výřez
František Mikolášek
Narození27. února 1860
Hrubý Jeseník
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. srpna 1943 (ve věku 83 let)
Neratovice
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
NárodnostČeši
Povolánígeograf
Nábož. vyznáníKatolického
Příbuzníprarodiče: z otcovy strany- Jan Mikolášek a Anna rozená. Kubínová, z matčiny strany- Josef Borovička a Anna rozená Turnovská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

František Mikolášek se narodil v Hrubém Jeseníku (okres Nymburk, tehdejší název Jeseník) v rodině chalupníka Františka Mikoláška a jeho ženy Anny, rozené Saskové.[1] Celý produktivní život byl pedagogem (učitelem a ředitelem školy).

Zájmy Františka Mikoláška přesahovaly běžnou pedagogickou činnost. Jeho nejvýznamnějším odkazem jsou publikace o historii Nymburku a okolí a mapy regionu, uvedené níže. Denní tisk ho též v roce 1892 zaznamenal jako vynálezce "listové tabule školní", která měla nahradit 5 obvyklých školních tabulí a prodávala se za 35 zlatých.[2] V roce 1897 bylo zaznamenáno, že se zúčastnil pomologického kursu pro učitele.[3]

Pod vlivem Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891 byla v roce 1894 uspořádána národopisná výstava též v Nymburce, následovaná účastí na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. František Mikolášek byl v Nymburku veřejně činný a byl jedním z jednatelů výstavního výboru.[4] [5]

Trojtřídní měšťanská škola v Nymburce byla zřízena v roce 1888; František Mikolášek na ní byl učitelem minimálně od roku 1892 (první dohledaná zmínka v tisku) a jejím ředitelem se stal v roce 1913.[6]

V roce 1919 vystoupil František Mikolášek z římskokatolické církve.[1] Jeho syn se jmenoval ing. Jaroslav Mikolášek.[7] [p 1]

František Mikolášek zemřel v Neratovicích, kde dožíval ve výslužbě. [7]

Dílo

Knižní publikace

  • Jeseník, stručná historie a popis (nákladem vlastním, 1883, Mladá Boleslav)
  • Staré paměti osad soudního okresu Nymburského (nákladem vlastním, tiskl Zmatlík a Strachota, 1901)[8]
  • Královské město Nymburk v přítomnosti a minulosti, spoluautor s Františkem Kulhánkem (vydal Josef Strachota, Nymburk, 1910)

Mapy

  • Soudní okres nymburský (měřítko 1:62 000, příloha k publikaci Staré paměti osad soudního okresu Nymburského, 1912 vydáno samostatně)
  • Hejtmanství poděbradské (měřítko 1:75 000,kreslil F. Mikolášek, nakladatel A. Fuks, Nymburk 1912)[9]

Zajímavost

V roce 1901 podal František Mikolášek k České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění žádost o podporu, aby "...Paměti osad na Nymbursku doplnil hlavně pamětmi starců."[10] Podporu nejspíš neobdržel, protože ve vydání z roku 1901 uvádí: "Bylo by záhodno, aby k dochovaným nám pamětem písemným přidružily se paměti starců, by budoucí osadníci věděli o osadách svých více, než pověděti lze nyní."[11] K dalšímu vydání takto doplněné knihy však nedošlo.

Odkazy

Poznámky

  1. Údaje o ostatních členech rodiny se nepodařilo dohledat.

Reference

  1. Matrika narozených Hrubý Jeseník 18, s.41 (snímek 22
  2. Národní listy, 19.4.1892, s.2
  3. Národní listy, 24.8.1897, s.3
  4. Národní politika, 1.12.1893, s.2, Z Nymburska
  5. Zámek Křinec, Antonín Stifter. www.zamekkrinec.cz [online]. [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  6. Národní listy, 22.10.1913, s.4
  7. Národní politika, 14.8.1943, s.8 (dostupné online v NK ČR)
  8. Publikace částečně dostupná online na Blanka Lednická-Rodopisné stránky
  9. Geografická bibliografie online, Autor: Mikolášek, František, Hejtmanství poděbradské, mapa
  10. Věstník České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ročník: 1901, výtisk: 10.1901, s.505 (dostupné online v NK ČR)
  11. Předmluva ke knize Staré paměti osad soudního okresu Nymburského

Literatura

  • NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.