František Mikloško

V roce 1971 ukončil studium matematiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1971 až 1983 pracoval v Ústavu technické kybernetiky Slovenské akademie věd v oblasti numerické matematiky. V letech 1983–1989 pracoval jako dělník. Před rokem 1989 byl disident, aktivista takzvané Tajné církeve. Patřil k organizátorům tzv. Bratislavského Velkého pátku, významné pokojně veřejné manifestace věřících za náboženskou a občanskou svobodu v roce 1988, známé také pod názvem Svíčková demonstrace.

Dne 6. července 2007 se jako šedesátiletý poprvé oženil, jeho manželka Jana (za svobodna Sasínová) pochází z Moravy a je o 20 let mladší.[1]

František Mikloško se v listopadu 1989 stal členem Koordinačního výboru Veřejnosti proti násilí. Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Slovenské národní rady.[2] V letech 1990–1992 působil jako předseda SNR. V roce 1992 se stal členem slovenského Kresťanskodemokratického hnutí.

Do července 2010 byl poslancem Národní rady SR. Byl členem výboru pro lidská práva, národnosti a postavení žen. V slovenském parlamentu působil jako jediný poslanec nepřetržitě už od 1. března 1990.

V roce 2004 při prezidentských volbách získal 6,51 % hlasů.[3] V roce 2008 opustil KDH a spoluzaložil stranu Konzervatívni demokrati Slovenska. V roce 2009 v prezidentských volbách opět kandidoval za KDS na prezidenta Slovenské republiky. Získal 5,42 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[4] Po třetí na slovenského prezidenta kandidoval roku 2019, kdy získal 5,72 % hlasů.[5]