František Josef Pachta z Rájova

Erb Pachtů z Rájova

Byl synem Jáchyma Josefa Pachty z Rájova (1676–1742) a Antonie Josefy Scheidlernové (1694–1776), jeho mladšími bratry byli Arnošt Karel (1718–1803), Hubert Karel (asi 1720–1760) a Jan Josef Filip (asi 1723–1822).

V roce 1736 byl František Josef jmenován do rady nad apelacemi. V roce 1740 se oženil s Terezií Karolinou (1710–1786), ovdovělou hraběnkou Pöttingovou, rozenou Trappovou. V roce 1742 byl za francouzské okupace Prahy jeho otec Jáchym zajat, Francouzi ho odvezli z Prahy a po cestě zemřel. František Josef se pak jako jeho dědic v roce 1744 stal majitelem Bezna a Nemyslovic. V roce 1744 byl také jmenován zemským soudcem a pak v roce 1747 královským místodržícím. V roce 1750 rozšířil svůj majetek o panství Jablonné v Podještědí a Velký Valtinov, která odkoupil od bratra Filipa Josefa. V letech 1755–1774 zastával funkci nejvyššího mincmistra. V roce 1757 byl jmenován ředitelem tereziánské přestavby Pražského hradu. V letech 1766–1774 byl dvorským sudím, v roce 1774 byl jmenován nejvyšším sudím zemským a v roce 1783 prezidentem zemského soudu.

Jeho syny byli Jáchym Josef (1746–1826) a František Jan (1750–1796).[1]

Nová mincovna

Jméno Františka Josefa Pachty z Rájova se často objevuje v souvislosti s některými památkami, jejichž výstavbu financoval nebo řídil. Patří k nim:

• zámek, kostel sv. Petra a Pavla a fara v Bezně,
• tzv. Pachtův palác čp. 86 v Praze (na křižovatce ulic Křížovnické a Platnéřské, zbořen roku 1868),
• Nová mincovna v Praze (jinak též Palác Pachtů z Rájova, Celetná 36),
• přestavba zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí,
• úpravy kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí.

Jako architekti se na těchto stavbách podíleli zejména Jan Josef Wirch (1732–1787) a Filip Heger (1734–1804), ale není vyloučena ani autorská spoluúčast samotného stavebníka.[2]