František Horák (politik)

Pocházel z rodiny úředníka na schwarzenberském velkostatku.Získal středoškolské vzdělání na gymnáziu v Praze a odborné vzdělání na obchodní akademii v Štýrském Hradci.Stal se obchodníkem. V roce 1906 se přestěhoval do Prahy a založil na Smíchově obchod s toaletními potřebami.[3]

Už počátkem 20. století se veřejně angažoval spolu s pozdějšími poslanci Rudolfem Mlčochem a Josefem Václavem Najmanem se podílel na zakládání živnostenských politickách spolků. Vydával týdeník Živnostenské právo, po roce 1918 proměněný v deník pod názvem Reforma.[3] Roku 1907 se stal místopředsedou Zemského ústředního svazu řemeslnických a živnostenských besed, jednot a spolků v Českém království. Od roku 1911 pak předsedal nové politické straně nazvané Strana živnostnictva a obchodnictva českoslovanského v Čechách. Po roce 1918 se podílel na založení celostátní živnostenské strany. Vydával první stranická periodika a stál v čele dozorčí rady tiskařského podniku Čechie. V letech 1919-1933 byl předsedou zemského výboru strany pro Čechy. Během první republiky ale byl postupně Horákův vliv vytlačován nástupem Josefa Václava Najmana.[7][8]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 a parlamentních volbách v roce 1929.[9] Podle údajů k roku 1929 byl profesí výrobcem toaletních potřeb v Praze na Smíchově.[10]

Zemřel ve Všeobecné nemocnici na české klinice v Praze[4] v prosinci 1933.[3] Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Po jeho smrti na jeho poslanecké křeslo usedl Jan Pelnář.[11]

Jeho prasynovcem je politik Martin Bursík.[12]