František Hladěna

František Hladěna se narodil 14. července 1903 v Praze na Letné. Po studiích začal pracovat u pražského výrobce motocyků J. F. Kocha, krátce pracoval i u firmy Itar. Do Pardubic jezdil za svým strýcem a nakonec zde i zakotvil, když si zde zřídil motodílnu a převzal zastoupení motocyklů Scott, Ariel, Lewis a Grizzly. Stroje poslední zmiňované značky se začaly v roce 1926 vyrábět i v Pardubicích a František Hladěna se stal jejich zajížděčem. Od toho nebylo daleko k závodění. Jeho prvním počinem byl závod Zbraslav - Jíloviště, kde skončil na druhém místě. V roce 1929 společně s Adolfem Trnkou založil závod na travnaté dráze pardubického dostihového závodiště, kterému dal název Zlatá přilba. Zúčastnil se jeho prvního ročníku, kdy obsadil čtvrté místo. V roce 1932 spolu s dalšími prosadil vznik dalšího závodu na škvárovém oválu fotbalového stadionu, který byl nazván Lobkowiczovým memoriálem a který se jezdil do roku 1938. Od roku 1933 podporoval plochodrážního jezdce Hugo Rosáka. V roce 1934 zvítězil na závodech ploché dráhy v Liberci a Mariánských Lázních. V roce 1936 převzal zastoupení firmy Škoda pro osobní i nákladní vozy pro Pardubický kraj a následně založil autodílnu pro jejich garanční a servisní opravy. V březnu 1939 se oženil s Taťánou Vranešičovou, která byla jeho o sedmnáct let mladší vzdálenou příbuznou.

František Hladěna se během okupace díky své profesi stal odhadcem gestapem zabavených silničních dopravních prostředků, čímž si získal jejich důvěru. Vysloužil si u nich přezdívku Schneller Franz. Na druhou stranu také získal přehled o jejich šmelinách se zabaveným zbožím. Před koncem roku 1941 se stal společně se svou ženou spolupracovníkem výsadku Silver A. Jeho prvním počinem byl převoz vysílačky, výzbroje a dalšího materiálu z Poděbradska, kde k výsadku došlo, na Pardubicko. Členy výsadku Alfréda Bartoše, Josefa Valčíka a Jiřího Potůčka na nějaký čas ubytovali v zahradním altánu za autodílnou. Podle některých zdrojů došlo později k ukončení pobytu z důvodu přílišné náklonnosti Taťány Hladěnové k Alfrédu Bartošovi, jiné se o tomto důvodu nezmiňují. I nadále ale oba manželé poskytovali výsadku podporu a informace, Alfréd Bartoš měl navíc k dispozici Hladěnovu garsoniéru na dnešní Třídě Míru. Taťána mimo další pomoc společně s Hanou Krupkovou kontaktovaly Jarmilu Bočkovou a přesvědčily jí, aby pomohla výsadek napojit na Václava Morávka, fungovaly též jako spojka mezi Pardubicemi a Prahou. Dne 16. června 1942 došlo ke zradě Karla Čurdy, díky kterému se gestapo dostalo ke jménům a adresám spolupracovníků parašutistů a mimo jiné zatklo Hanu a Václava Krupkovi. V jejich bytě nalezlo i Bartošovy záznamy. Není zřejmé, co v nich přesně bylo, pravdou je, že nemohlo jít o konkrétní jména, protože k dalšímu zatýkání docházelo postupně, jak byla prolamována konspirace. František a Taťána Hladěnovi byli zatčeni 20. června 1942 ráno, převezeni na pardubickou úřadovnu gestapa a krutě vyslýcháni. František zahynul ještě během výslechu. Pardubičtí činovníci gestapa byli pod drobnohledem nadřízených a informace, které o nich František věděl, byly pro ně nepříjemné. Jeho tělo bylo nalezeno spoutané pod oknem úřadovny se zlomeninami spodiny lebeční a páteře a není úplně zřejmé, zda vyskočil sám (jak uvedlo gestapo), nebo byl vyhozen. Podle faráře Karla Výprachtického z nedalekého kostela po dopadu ještě chvíli žil, ale okolo stojící gestapáci jej nechali vykrvácet. Jeho tělo byl spáleno v místním krematoriu a jeho popel vysypán do Labe. Taťáně byla nabídnuta spolupráce, ale na rozdíl od Hany Krupkové jí nepřijala. Zastřelena byla 2. července 1942.

• Jiří Sedláček - Pomáhali Silver A/Taťána Hladěnová, 2005
• František Hladěna, člověk a odbojář - článek na stránkách Klubu přátel Pardubicka
• František Hladěna na stránkách Parpedie.cz
• Článek o Františku Hladěnovi na stránkách SpeedwayA-Z.cz