František Bobek-Sedličanský

František Bobek-Sedličanský v matrice narozených uváděn jako Franciscus Seraph Bobek (22. září 1848 Sedlčany[1] – 15. listopadu 1926 Prostějov) byl český pedagog a spisovatel.

František Bobek Sedličanský
Rodné jménoFranciscus Seraph Bobek
Narození22. září 1848
Sedlčany
Úmrtí15. listopadu 1926 (ve věku 78 let)
Prostějov
PseudonymSedličanský/Sedlčanský
Povolánípedagog
Národnostčeská
Manžel(ka)Aloisie Läbler, Luitgarda Skoupilová-Wagnerová
RodičeFrantissek Bobek, Marya Nowotny
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Rodiče Františka byli Frantissek Bobek, švec v Sedlčanech a Marya Nowotny. Sourozenci: Joannes (1844), Maria (1853–1862), Anna (1856), Augustin (1860–1861), Marie Teresie (1863). Byl dvakrát ženatý: první žena Aloisie Bobková-Läbler (1852–1918)[2], druhá Luitgarda Bobková-Skoupilová-Wagnerová (1871), svatba r. 1919.[3]

Po studiích v Praze se František vrátil do rodného kraje a věnoval se pedagogické činnosti v Jistebnici, Nechvalicích, Sedlci, Obděnicích. Kvůli svým zdánlivě vyhraněným názorům strávil část života v domě pro choromyslné.[4]

Byl autorem časopiseckých článků a vlastenecky orientovaných knih, velkým obdivovatelem Jana Husa. Jeho přáním bylo uchovat památku na Jana Husa, který roku 1413 kázal z vrcholku viklanu u hradu Zvěřinec. "Bohužel někteří poněkud zaostalí lidé z okolí měli také svoji pravdu a učitelově snaze o zřízení památného místa okolo Husovy kazatelny nepřáli."[5]

František Bobek byl ředitelem obecné školy.[6] Přispíval mj. do Ohníčků mládí, sedlčanského čtrnáctideníku Povltavských listů, píseckých Zlatých klasů. V literatuře se objevuje s pseudonymem Sedličanský/Sedlčanský. V Praze bydlel na adrese Nusle 389/Vršovice, Palackého 85.

Dílo

Spisy
  1. Kronika česká. Prostonárodní i památní kniha lidu českoslovanského. První díl. Od hole pastýřské až k berle arcibiskupské. – Jaroměř: vlastním nákladem, 1891
  2. Zkušenosti ze živých hrobů: [Z blázince]. Sešit 1 – v živém hrobě napsal od 12. do 17. června roku 1899. Praha: s. n., 1899
  3. Zlatá matička: prostonárodní vypravování našemu lidu – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1899?
  4. Anděl smrti: vzpomínka na truchlozvěst o úmrtí J. C. V. korunního prince arcivévody Rudolfa † 25. ledna 1889. Sebešice: s. n., 1889
  5. Naše vady. Vlastenecké epištoly. [První epištola?] – Praha: v. n., 1903
  6. Následujme Židů a Němců! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – [vydání první.] 1905
  7. Učme se od Židů! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – vydání druhé. Praha: Nusle: v. n., 1907
  8. Zkušenosti ze živých hrobů: [z blázince]. Sešit 2 a 3 – Praha: s. n., 1906
  9. Učme se od Židů! Naše vady. Vlastenecké epištoly. Druhá epištola – vydání třetí přepracované. Praha: Vršovice: v. n., 1909
  10. Pomněnka
  11. Vychovatelská novinka
  12. Kytička fialek: historická povídka – Sedlčany: F. Černý

Odkazy

Reference
  1. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-02-18]. Dostupné online.
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  3. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  4. MUSÍLKOVÁ, Michaela. Sedlčansko (na základě vybraných děl). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra slovanských literatur. Oddělení českého jazyka a literatury, 2017. Dostupné online.
  5. DOSTÁL, František. LUK :: Literatura - Umění - Kultura. Časopis týdeník LUK - S pravdou byly a budou vždy problémy. www.obrys-kmen.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
  6. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 12.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.