František Šimůnek (letec)

František Šimůnek se narodil 19. května 1878 v Kozmicích.[4] V roce 1903 vlastnil a provozoval v Praze–Nuslích (jako tehdy jediný) zámečnickou dílnu (zde si realizoval svoji zálibu v motorech) a zároveň byl i majitelem několika kusů motorek a automobilů různých značek.[4] Zpráva ze dne 25. července 1909 o 37 minut trvajícím přeletu Louise Blériota přes kanál La Manche v průměrné výšce 100 metrů v motorovém letounu Blériot XI poháněném benzínem Shell Spirit silně inspirovala Františka Šimůnka z Nuslí.[4] Příležitost k pečlivé prohlídce Bléritova letadla se Šimůnkovi naskytla záhy a to v listopadu 1909, kdy se v Praze konala výstava a představení Blériotova létajícího stroje.[4] Několik měsíců poté, na automobilové výstavě v Praze v březnu 1910, předvedl Šimůnek pražské technické veřejnosti aeroplán vlastní konstrukce.[4] Nejprve pokusně létal (první pokusy o let byly vlastně jen jakési dlouhé plavné skoky) na poli vedle tzv. nuselské rasovny, později získal souhlas majitele polností, přesunul se na pláň u pankráckého hřbitova, kde si postavil i tolik potřebný hangár.[4] Snaha používat ke konstrukci letadla jen české komponenty jej přivedla k osazení letadla motorem české výroby značky „Trojan a Nagel“, ale motor nebyl z hlediska slabého výkonu k tomuto účelu vhodný.[4] Dne 19. července 1912 (na borském vojenském cvičišti) složil František Šimůnek praktickou zkoušku v pilotáži letadla systému „Bleriot“ o výkonu 30/36 koňských sil a získal tak pilotní osvědčení.

Zkouška 12 minut – řízení létadla určitými směry s pevným bodem přistání a krajní hranicí letu, z provedení obratu a výškových změn. S bezpečností se daného úkolu zhostil – není se stanoviska technického a bezpečnostního žádné námitky proti připuštění provádění veřejných letů jmenovaným, kterýž na základě dnešní zkoušky prohlašuje se pilotem pro aeroplány s motorem výbušným.

—V Plzni 19. 7. 1912 – c. k. zkušební komisař Dr. Leopold Procházka, v. r., c. k. strojní inž., [4]

Na leteckém dni (konaném na pankrácké pláni a uspořádaném Františkem Šimůnkem) dne 1. září 1912 představil konstruktér svoje letadlo s nově osazeným motorem italské výroby značky „Anzani“.[4]

... Náš nadějný aviatik nařídil, aby aeroplán byl o čtvrt na pět na letiště vypraven, při čemž trubačský sbor Sokola nuselského výkon ten doprovázel svou hudbou. V pět hodin a pět minut ránou z hmoždíře dáno znamení, že pilot určitě vzlétne. V pět hodin a devět minut spuštěn motor aeroplánu a v několika vteřinách na to již s jistotou vznáší se aeroplán za nadšených pozdravů obecenstva směrem k Horní Krči a již krouží v nádherném letu směrem k Dolní Krči, odkud obrací pilot letadlo k restauraci Na Zelené lišce a ku hřbitovu pankráckému, tento míjí a zabočuje ve výši přes padesát metrů nad rokliny Bráníka, aby pak dal se vidět i obecenstvu neplatícímu. Pak obrací letadlo mistrovně znovu směrem k letišti a již vznáší se přes střechy domů a zpět ku hangáru a po pěti minutách bezvadně před svým hangárem přistává ...

—reportáž z leteckého dne slovy dobového novináře, [4]

Ve svých 34 letech si tak František Šimůnek splnil svůj osobní životní sen: složil pilotní zkoušku a zkonstruoval vlastní letuschopný aeroplán.[4] Vedle silnice Týnec nad Sázavou – Podělusy zakoupil František Šimůnek v roce 1932 dvojici pozemků (jeden od manželů Vrňákových, druhý pak jen úzký pruh z pole mlynáře Kulíka, který sloužil vlastně jenom jako cesta z pozemku u silnice k řece).[4] V té době mu bylo 54 let, byl dosti zámožným živnostníkem, který kromě zámečnické dílny provozoval i taxislužbu a v Praze na Pankráci vlastnil menší obytný dům.[4] V krátké době na zakoupených pozemcích postavil malý domek číslo popisné 23 a později k domku přistavil i malou dílnu. [4] Ve 30. letech 20. století patřil František Šimůnek mezi nadšené členy nuselského Sokola, byl velký národovec a přivedl do Podělus i některé své další kamarády:[4]

• V sousedství Šimůnka měl např. vilku Augustin Pechlát[4] [p 1]
• Jedním ze sousedů Šimůnka byl i pražský český nežidovský advokát JUDr. Josef David (1891–1962), jenž měl za manželku sestru pražského německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky.[4] [p 2]

Před druhou světovou válkou se František Šimůnek rozhodl v Praze vše pronajmout, odstěhovat se do Podělus a žít s manželkou v poklidu ve svém domku čp. 23 na břehu řeky Sázavy.[4] Zde v Podělusech prožil značnou část svého života.[4][3] Místní lidé vzpomínají na jeho řemeslnou šikovnost všeuměla, protože v malé dílně u svého domku neustále něco opravoval a zlepšoval.[4] [p 3] Po roce 1948 mu (jako bývalému živnostníkovi) komunistické úřady odmítly přiznat a vyměřit starobní důchod.[4] Úsilí jeho energické manželky a zřeknutí se veškerého majetku v Praze i v Podělusích nakonec vedlo k tomu, že mu režim starobní důchod nakonec přiznal.[4] František Šimůnek zemřel v roce 1966[3] ve věku 85 let.[4][2]

• Louis Blériot a jeho letadlo Blériot XI – Inspirace Františka Šimůnka
• 
  Louis Blériot ve svém letounu (1909)
• 
  Thulin A - v licenci vyrobený Blériot XI
• 
  Blériot XI (sestaven v licenci AETA ve Švédsku mezi roky 1914 až 1918)
• 
  Třípohledový výkres aeroplánu Blériot XI