Frances Benjamin Johnstonová

Frances Benjamin Johnstonová (nepřechýleně Johnston; 15. ledna 186416. května 1952) byla jednou z prvních amerických fotografek a fotoreportérek.

Frances Benjamin Johnstonová
Narození15. ledna 1864
Grafton
Úmrtí16. května 1952 (ve věku 88 let)
New Orleans
Alma materJulianova akademie
Povolánínovinářka, fotografka, fotoreportérka a fotograf architektury
RodičeAnderson Doniphan Johnston a Frances Antoinette Benjamin Johnston
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Frances Benjamin Johnston (vpředu), Mills Thompson (vlevo) a Frank Phister

Životopis

Jako jediné přeživší dítě bohatých a dobře zavedených rodičů studovala na Julianově akademii. Jako nezávislá a mladá žena se silnou vůlí psala články pro časopisy, než našla svou tvůrčí sílu ve fotografii. První fotoaparát dostala od podnikatele George Eastmana, blízkého přítele rodiny a vynálezce nového a lehčího aparátu Eastman Kodak. Fotografické vzdělání a vybavenou temnou komoru získala od Thomase Smillieho, kameramana na institutu Smithsonian.

Pořizovala portréty svých přátel, rodiny a místních lidí, dokud v roce 1890 nezačala pracovat jako fotografka na volné noze a cestovat po Evropě. Díky známosti se Smilliem navštěvovala významné fotografy a sbírala předměty do muzejních sbírek. Získala další praktické zkušenosti ve svém oboru, tím, že pracovala pro nově vytvořenou společnost Eastman Kodak ve Washingtonu v sekci přeposílání filmu na vyvolání a poskytovala poradenství zákazníkům v případě rozbité kamery. Otevřela si své vlastní fotografické studio ve Washingtonu v roce 1895, kde pořídila portréty mnoha slavných současníků včetně takových jako byli Susan B. Anthony, Mark Twain a Booker T. Washington. Dobře se zapojila do elitní společnosti, byla pověřena časopisy fotografovat portréty 'celebrit' a byla přezdívána Photographer to the American court. Mezi portrétovanými byli například Admiral Dewey na palubě USS Olympia, Rooseveltovy děti hrající si se svými domácími zvířaty na zahradách Bílého domu a zahradách slavné vily Editha Wartona blízko Paříže.

Během listopadu 1898 Zaida Ben-Yusufová a Frances Benjamin Johnstonová uspořádaly „woman show“ svých prací v instituci Camera Club of New York.[1]

Fotografky Zaida Ben-Yusufová a Frances Benjamin Johnstonová dohlížely na světové výstavě Exposition Universelle v Paříži roku 1900 na sestavení výstavy s tématem Americké ženy fotografky.[1] Zde měla několik svých fotografií například Sarah Choate Searsová, Emma Justine Farnsworth nebo Mary Devensová.

Mattie Edwards Hewitt

Mattie Edwards Hewitt byla zpočátku své kariéry spojována s Frances Benjaminou Johnstonovou, která se později stala její milenkou a od roku 1909 s ní osm let žila a pracovala. Společně založily studio Johnston-Hewitt v New Yorku, které fungovalo od roku 1913 do roku 1917. Staly se dobře známé v oblasti architektonické a krajinářské fotografie a pořídily mnoho snímků slavných budov a zahrad, které označovaly textem: názvy „Slečna Johnstonová a paní Hewittová“ nebo „Frances Benjamin Johnstonová a Mattie Edwards Hewittová“.[2][3][4]

Ovlivnil ji článek o fotografii Frances Johnstonové, publikovaný v Ladies Home Journal.[5] Během návštěvy New Yorku v roce 1901, kde se zúčastnila Panamerické výstavy v Buffalu, se Hewitt setkala s Johnstonovou, tehdy slavnou fotografkou působící ve Washingtonu. Johnstonová zásadně ovlivňovala nejen fotografickou kariéru Hewittové, ale několik let také její osobní život.[2] Stala se fanouškem Johnstonové a začala jí psát dopisy, v nichž hledala její pomoc profesionálně i osobně. Hewitt žádala o radu v několika věcech, včetně poskytnutí pracovní příležitosti pro jejího manžela u bratří Lumièrů, francouzských fotografů a vědců, v jejich nově otevřené kanceláři na východním pobřeží v New Yorku. Hledala u Johnstonové rady ohledně vytvoření temné komory v jejím domě, který postavil její manžel;[5] tato temná komora se stěnami zpevněnými terakotovou keramikou měla dostatek polic a prostoru pro dvě osoby, aby zde mohly volně pracovat.[4] V této temné komoře ateliéru svého manžela zvětšovala fotografie, které pořídila Johnstonová.[6]

Korespondence obou žen, která byla většinou jednostranná, byla místy smyslná s prohlášením o její lásce k Johnstonové.[4] Její dopisy Johnstonové jsou součástí knihy s názvem The Woman behind the Lens: The Life and Work of Frances Benjamin Johnston (Žena za objektivem: Život a dílo Frances Benjamin Johnstonové“ 1864–1952) Bettiny Berch, které rovněž obsahují „výměny milostných“ dopisů mnoha dalších tehdy slavných žen, například mezi Virginií Woolfovou a Vitou Sackville- Westovou, Eleanor Rooseveltovou a Lorenou Hickokovou, Ednou St. Vincent Millayovou a Edith Wynne Matthisonovou a Margaret Meadovou a Ruth Benedictovou. Jeden z Hewittových dopisů Johnstonové obsahoval text: „Zajímalo by mě, proč očekávám, že mi budete rozumět lépe než většině jiných lidí - je to proto, že vás tak miluji?“ Na základě těchto dopisů autor biografie tvrdí, že výměny byly „neochvějně lesbické... velmi upřímné“. Někteří vědci se však domnívají, že taková romantická výměna dopisů nebyla u ženy 19. století neobvyklá. Ale mnoho dalších má pocit, že takové dopisy jsou „vodítkem k větší lesbické subkultuře“.[7][8]

Hewitt se poté v roce 1909 rozvedla se svým manželem Arthurem Hewittem a přestěhovala se do New Yorku, kde pracovala a žila s Johnstonovou.[2] Po svém rozvodu byla životně závislá na profesionální fotografii a věnovala se jí s odhodláním a tvrdila, že „je to nejvíce fascinující umění“.[9] Její fotografická kariéra byla „přechodem od amatérky v 19. století k profesionálce 20. století“, kdy došlo k výrazným inovacím ve fotografickém vybavení.[5]

I když se v roce 1909 přestěhovala do New Yorku, teprve v roce 1913 založila ve spolupráci s Johnstonovou fotografickou firmu s názvem „Johnston-Hewitt Studio“ v New Yorku se specializací na architektonickou a zahradní fotografii. Zatímco Johnstonová zastávala primární úkol fotografování pro studio, Hewitt pracovala ve studiu jako asistentka temné komory. V této fázi byla závislá na Johnstonové jako své mentorce. Jejich partnerství se však v roce 1917 z neznámých důvodů rozpadlo. Hewitt vyvinula své vlastní profesionální dovednosti v oblasti fotografování domů a zahrad a osamostatnila se.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. SMITHSONIAN NATIONAL PORTRAIT GALLERY. Chronology of Zaida Ben-Yusuf, 1898-1900 [online]. Washington: Smithsonian Institution, National Portrait Gallery, 2008-04-11 [cit. 2010-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (anglicky)
  2. Guide to the Mattie E. Hewitt & Richard A. Smith Photograph Collection [online]. New York Historical Society [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Manuscript Group:380 Mattie Edwards Hewitt Photographs (1925–1945) [online]. Pennsylvania State Archives [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Gover 1988, s. 65.
  5. Gover 1988, s. 64.
  6. Gardens Through a Photographer's Lens. Easthampton Star. March 27, 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06. (anglicky)
  7. The Love Letters of Pioneering Victorian Photojournalist Fannie Benjamin Johnston [online]. Brainpickings.org [cit. 2016-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Lemon 2000, s. 22.
  9. Gover 1988, s. 24.

Literatura

  • GOVER, C. Jane. The Positive Image: Women Photographers in Turn-of-the-Century America. [s.l.]: SUNY Press, 1988. Dostupné online. ISBN 978-0-88706-533-0. (anglicky)
  • LEMON, Brendan. BOOKS: Frances Benjamin Johnston: A brilliantly seductive new biography asks: was one of America's greatest photographers a lesbian? [online]. Here Publishing, August 2000. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.