Franc Testen

Testen maturoval v roce 1967 na lublaňském klasickém gymnáziu, Právnickou fakultu Univerzity v Lublani dokončil v roce 1971.[3] V letech 1971 až 1979 pracoval jako podnikový právník v lublaňské společnosti Metalka.[3]

Soudcem lublaňského soudu se stal v roce 1979 a působil zde až do roku 1984 na úseku obchodního rejstříku, hospodářských přestupků a hospodářských sporů.[3] Jako nezávislý právní konzultant pracoval pro Lublaňskou banku (1984 až 1985), Iskru (1985 – 1990) a v letech 1990 až 1992 byl ředitelem právního odboru Lublaňské banky.[3]

16. listopadu 1992 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu.[3] V květnu 1993 byl zvolen soudcem Ústavního soudu.[4] Tři roky působil jako místopředseda Ústavního soudu a od listopadu 1998 do listopadu 2001 jako jeho předseda.[3][4] Mandát soudce Ústavního soudu skončil 24. května 2002.[4] Od 24. srpna 2002 působil Testen opět na Nejvyšším soudu.[3] Od roku 1992 je členem pracovní skupiny při ústavním výboru Státního shromáždění na změnu ústavy.[3]

27. února 2004 byl Testen zvolen Státním shromážděním na šest let do funkce předsedy Nejvyššího soudu.[3] Po uplynutí mandátu v únoru 2010 se nepodařilo hned zvolit předsedu, a tak Soudní rada jednomyslně jmenovala dočasnou předsedkyni Alenku Jelencovou Puklavcovou.[2]