Fran Tratnik

Fran Tratnik (11. ledna 1881 v Potoku, občina Dreti – 10. duben 1957 v Lublani) byl slovinský akademický malíř, ilustrátor, grafik a restaurátor.

Fran Tratnik
Fran Tratnik v roce 1910
Narození11. ledna 1881
Potok, občina Dreti
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1957 (ve věku 76 let)
Lublaň
Jugoslávie Jugoslávie
Povolánímalíř, restaurátor a ilustrátor
OceněníPrešerenova cena (1952)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Maksim Gaspari, Fran Tratnik a Hinko Smrekar před rokem 1900

Fran Tratnik se narodil ve slovinské obci Potok v rodině zemědělce Josefa Tratnika. V letech 1888-1895 absolvoval základní školní docházku v obci Gorica, kde se již projevoval jeho značný malířský talent. V letech 1896-1897 absolvoval první výuku malířství v městě Celju. V roce 1898 odjel do Prahy, aby studoval na Malířské akademii. Byl však ještě příliš mlád a nemohl se ke studiu přihlásit. Rok se školil soukromě a v roce 1899 složil úspěšně přijímací zkoušky. V 1. semestru studoval v tzv. přípravce u prof. B. Roubalíka, v 2. semestru absolvoval modelování u prof. E. Halmanna a poté pokračoval ve studiu ve speciálce u prof. V. Brožíka. V roce 1901 studium přerušil a odjel do slovinského města Celje. Další studia absolvoval v letech 1902-1903 na vídeňské Malířské akademii u prof. A. Deluga. V roce 1903 opustil Vídeň a další kroky jej přivedli do Mnichova. Zde studoval v letech 1903-1905 na Malířské akademii u profesorů K. Marru a A. Janka. V roce 1905 Tratnik Mnichov opustil a vrátil se do Prahy. V letech 1905-1907 studoval na Malířské akademii u prof. H. Schwaigra. Během Tratnikova působení v Praze se objevily reprodukce jeho děl v časopisech Zlatá Praha[1] a Kopřivy. V červenci 1907 opustil Prahu a odjel do Lublaně, kde se krom malování seznámil se svojí budoucí manželkou Fanči Medičovou. Koncem roku 1907 odjel na čas do Mnichova. V letech 1909-1912 žil F.Tratnik se svojí rodinou v Praze. Udržoval zde kontakty se svým bývalým profesorem H. Schwaigrem, přispíval do několika dobových časopisů jako třeba do časopisu Kopřivy[2] a Švanda Dudák. Jeho díla se prodávaly v uměleckém obchodě nakladatele Fr. Topiče, navázal přátelství s literátem Josefem Stivínem a malířem Antonínem Slavíčkem. Během pražského pobytu Tratnik onemocněl tuberkulosou. Roku 1912 odjel z Prahy na doporučení lékaře do slovinského města Gorice. Po mobilizaci v roce 1914 se Tratnik přestěhoval do Lublaně. Pro svůj špatný zdravotní stav nebyl povolán do armády a podstoupil tříměsíční léčbu v Enzenbachu. Po zotavení se vrátil zpět do Lublaně a plně se zapojil do tehdejšího uměleckého dění. Do roku 1921 byl Tratnik umělcem na volné noze, poté se stal konzultantem umělců u Slovinské provinční vlády a uměleckým restaurátor v lublaňském Národním muzeu.V roce 1947 odešel Tratnik do důchodu.

Fran Tratnik zemřel 10. dubna 1957 v Lublani a pohřben byl na lublaňském hřbitově Žale.

V roce 1952 získal Prešerenovu cenu za celoživotní dílo a v roce 1955 natočil slovinský režisér F. Kosmač krátký film o jeho díle.

Výstavy

Samostatné

  • 1951 Lublaň moderní galerie – retrospektivní výstava
  • 1976 Žalec – posmrtná výstava

Společné

  • Celje – 1931, 1936, 1938
  • Bělehrad – 1904, 1919, 1922
  • Londýn – 1930
  • Lublaň – 1909, 1911-12, 1916-8, 1920-21, 1933, 1940
  • Lublaň Velesejem – 1926, 1932, 1935, 1937, 1938, 1950
  • Maribor – 1929, 1938
  • Mnichov – 1905
  • Paříž – 1919, 1971
  • Praha – 1905, 1906, 1909, 1910, 1927
  • Řím – 1937
  • Vídeň – 1911
  • Záhřeb – 1921

Odkazy

Literatura

  • Toman Prokop – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L – Ž) – 1993
  • Pavliňák Petr – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců – 1995

Reference

Při tvorbě této stránky byl použit volný překlad slovinské biografie http://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi716937/

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.